Exkluzivní zpověď českého vězně v Súdánu: Úplatní dozorci si ho pohlídají!
3 fotografie
Jak to chodí ve věznici Al-Huda v Súdánu, kde si má český misionář a lékař Petr Jaška (53) odpykat nejméně dvacetiletý trest za údajnou špionáž? To deníku Aha! exkluzivně prozradil bývalý vězeň, který si přeje zůstat v anonymitě. Až tak moc se bojí pomsty súdánských dozorců, kteří by ze zveřejnění svých brutálních praktik jistě radost neměli... Podmínky vězňů jsou totiž podle mrazivého svědectví přímo otřesné! Svým spoluvězňům slíbil, že udělá vše pro to, aby se jejich podmínky alespoň trochu zlepšily. „Doufám, že k tomu přispěje i rozhovor v deníku Aha!“ dodal.
Slíbil jsem svým spoluvězňům, že zatlačím na úřady EU, aby situaci ve věznici prošetřily. A jestli to vezmou vážně, budu s nimi rád spolupracovat, pokud mi zajistí bezpečnost.
Doufejme, že bude v zájmech EU podmínky vězňů zlepšit...
O tom pochybuji. Stejně jako OSN jsou jen nákladnou a zbytečnou byrokracií...
I kdyby byli – teď je ve věznici Al-Huda držen občan Evropské unie, což nemohou ignorovat. Čeští politici už se zapojili do vyjednávání...
Odkdy tam je? Na jak dlouho? Za co?
Zatčen byl v roce 2015, ale až nedávno to bylo zveřejněno. Dostal 20 až 24 let. Byl označen za špiona.
Wow, 20 let!
Jestli se ho podaří osvobodit, jistě i on popíše ty otřesné podmínky ve věznici...
Pochybuji, že by mu umožnili poznat, že je tam něco špatně.
Jak to?
Bude v pořádku, ti dozorci nejsou hloupí. Je pro ně politickou záležitostí. On v té věznici nic špatného neuvidí, to si dozorci ohlídají. Je to tam rozdělené na několik sekcí. Některé vypadají jako dvouhvězdičkové hotely, jiné jsou v hrozném stavu. Já jsem byl v jedné z těch horších, přezdívalo se jí »bitva«. Kam vězně zařadí, se rozhodnou hned při jeho přijetí.
Jaká jsou kritéria pro umísťování vězňů?
Peníze. A samozřejmě národnost.
A náboženství? Nebo rasa?
To ne. Hlavně národnost a peníze. Existují i kritéria pro to, do které ze súdánských věznic bude trestanec umístěn. Například výše trestu.
Vy jste ale dostal čtyři měsíce a český občan nejméně dvacet let a zavřeli vás do stejného vězení...
Ano, já jsem tam byl poslán na základě původu, on na základě postavení. Oni samozřejmě nebudou chtít, aby jeho návštěvy viděly ty otřesné podmínky v horších částech věznice. Proto by bylo vhodné, aby za ním hodně návštěv ze zahraničí chodilo. Dozorci zároveň doufají, že z nich dostanou nějaké peníze.
Ano. Ten Čech bude pravděpodobně propuštěn, jakmile budou vyjednány odpovídající podmínky. Pokud EU odmítne o jeho propuštění vyjednávat nebo bude jednat moc pomalu, může ho osvobodit kterýkoli bohatý člověk. Stačí, když dost zaplatí.
Setkal jste se v té horší části věznice s nějakými cizinci?
Ano, z Etiopie a Eritreje. Súdáncům jsem se snažil vyhýbat, nedalo se jim důvěřovat. Pak už mě s nimi ale nutili sdílet celu.
Takže jen s Afričany... Máme to chápat tak, že všichni evropští či američtí vězni jsou umístěni do těch lepších cel?
Ano. Dozorci si nedovolí jim ubližovat. Za jejich propuštění jednak dostanou velké peníze, zadruhé si nechtějí pokazit vztahy se světovými mocnostmi.
Ještě jedna věc nás ve vaší veřejné stížnosti překvapila. Zmiňujete zabavování mobilních telefonů – vězni je tedy smějí používat?
Oficiálně jsou telefony zakázané, ale znáte to – s telefony je to tam jako se vším – jsou prostředkem vykořisťování. U někoho je přehlížejí, jiným je dočasně zabavují, dalším je rovnou rozprodávají. Záleží, kolik jim kdo zaplatí...
Ve většině súdánských věznic trpí trestanci hlady. Jak to bylo v Al-Hudě s jídlem?
Úplné minimum té nejhorší kvality dostane každý. Dál už je to – jako všechno – o penězích. Kdo uplácí dozorce, má se dobře. Vyhrožují nám tu, že »vězení je jako poslední vagon, za ním už nic není«. A je to pravda. Nejpřesnější informace byste získali od nějakého bývalého dozorce. I ti se dají snadno koupit úplatky – jako všechno v Súdánu.
Denně jsme dostávali fazole a tvrdý chleba, vařenou zeleninu – bylo to odporné. Jednou nebo dvakrát mi dali kousíček masa, hodně malý. I ten mi ale sebrali a vrátili by mi ho jen za peníze. Ty jsem jim samozřejmě nedal. Mléko jsme měli jen jednou týdně, každé ráno jen černý čaj. Jídlo rozhodně nebylo rozdělováno spravedlivě.
To muselo být hrozné...
Bylo. Ale bylo to jako se vším – kdo si připlatil a donášel na spoluvězně, jedl kvalitněji. Už ani nevím, jestli jsme vůbec dostávali nějaké ovoce, snažím se tuhle část života vytěsnit z paměti.
Ty čtyři měsíce musely zanechat otřesné následky na vašem těle i duši...
Ano, hodně jsem zhubl a ztratil jsem veškerou formu.
Jak vypadal denní režim ve věznici?
Budili nás ještě před svítáním. Dokud byla tma, modlili jsme se. Kdo nekolaboroval s dozorci, musel tvrdě pracovat. Mlácení bylo na denním pořádku, hlavně při přijímání do věznice.
Sedí v té věznici i ženy? Mají oddělenou část? Jak se k nim dozorci chovají?
Věznice má oddělenou část, kterou jsem neviděl. Je hodně velká a je součástí většího systému. K ženám se chovají možná ještě hůř než k mužům. Obvinění z násilí na ženách zejména z Etiopie a Eritreje, ale i ze Súdánu, jsou na denním pořádku. A to je většinou soudí jen za drogy nebo morální prohřešky.
Říkají tomu »nemocnice«, ale je to horší než polní klinika. Nemají tam skoro žádné obvazy ani léky. Otevřeno mají 2 – 3 hodiny asi dva nebo tři dny v týdnu. V dubnu 2015 tam dokonce vypukla tuberkulóza a asi 230 vězňů zemřelo.
Chápeme dobře, že zdravotní péče není dostupná ani pro vězně ochotné uplácet?
Přesně tak. Je tam sice i pár postelí, ale nikdy jsem neviděl, že by tam někoho přijímali. Platící mají samozřejmě přednost, ale ani tak se nedočkají kvalitní zdravotní péče.
Jak probíhá taková návštěva ve vězení Al-Huda?
Během návštěvních hodin vás zavolají a odvedou do externí budovy s velkou halou, je to docela daleko. Všichni vězni stojí na jedné straně, a návštěvy na druhé, mezi nimi jsou dvojité mříže. Ale napřed si dozorci samozřejmě řeknou o úplatek, a když jim ho nedáte, návštěvu vám zatají a nepustí ji za vámi. Tomu, kdo nezaplatí, zabaví věcné dary i peníze, které návštěva přinese.
Podle přátel Petra Jaška byl 2. ledna propuštěný první člověk v této súdánské kauze – pastor Kuwa Shamal. Pro nedostatek důkazů. Co se vlastně stalo? Čech a dva Súdánci byli obviněni, že se snažili financovat rebelské hnutí. Jašek na své misionářské cestě v roce 2015 však jen chtěl předat peníze na léčbu studenta Alího Umara, který během demonstrace utrpěl popáleniny na 80 % těla. Soud svědkům neuvěřil a Jaška poslal nejspíš na 24 let do africké basy.
Bouřlivý Súdán
V roce 2011 došlo k rozdělení Súdánu, největší africké země, na dvě části – severní a jižní. Občanská válka si vyžádala 1,5 milionu obětí. Ani poté nenastal klid. Obě země ovládají nepokoje související se spory jednotlivých kmenů o vlastnictví pozemků. Súdán je totiž jedním z největších afrických producentů ropy. Nebýt pomoci humanitárních organizací, statisíce lidí by tu zemřely hlady.
3 fotografie
