Život 6000 metrů pod hladinou! Obyvatelé míst, kde člověk nikdy nebyl
Žijí ve světě naprosté tmy a chladu. Jsou vystaveni neskutečnému tlaku vody, když na každý čtvereční centimetr jejich těla působí neskutečných 2,5 tuny. Takové podmínky jsou tři tisíce metrů pod hladinou moře, v místech, která dosud člověk nedokázal probádat.
Nevíme, odkud přišli, ani kolik jich je...
V místech, kde dost možná existuje forma života, o které nemáme ani ponětí. Nedávno vědci zkoumali krakatici Hamiltonovu, která v dospělosti měří až 40 metrů a údajně žije v hloubce až 6000 metrů. Byl zázrak, že se badatelům dostala do rukou! Kdo (nebo co) ještě žije v tajemných hlubinách?
200 – 2000 m pod hladinou
Bathynomus obrovský
Hluboko pod mořskou hladinou ovšem nežijí jenom ryby. Důkazem toho je i členovec Bathynomus obrovský, zvíře vzdáleně připomínající kraba. Tělo může mít veliké až 40 cm, které váží i 1,7 kg. Většinou žije v hloubkách kolem 200 m, někdy ovšem zabloudí až do 2000 m.
3000 m pod hladinou
Velkotlamec Johnsonův
Velkotlamec je další favorit na vítězství v soutěži o nejděsivější příšeru hlubin. Až 80 % těla tvoří obrovská tlama! Rozdíly ve velikosti mezi samičkou a samečkem jsou veliké. Samička dorůstá až 18 cm, sameček je proti tomu se svými 3 cm opravdový mrňous. K lovu využívá velkotlamec světýlko na udičce umístěné na hlavě. Běda rybce, která se nechá zlákat. Velkotlamec žije v hloubkách kolem 3000 m.
Až 2000 m pod hladinou
Vorvaň
Vorvani nejsou typickým hlubinným tvorem, protože do tisícimetrových hloubek vyrážejí pouze za potravou, na lov obřích krakatic. Sami nejsou rozhodně žádní drobečci. Největší doložený jedinec měřil 28 metrů a vážil 150 tun! Potápějí se pro potravu až do hloubky přesahující 2000 metrů a jsou tak suverénně nejhlouběji se potápějící savci.
600 – 2500 m pod hladinou
Zubatka Sloanova (zmijí ryba)
Na první pohled jde z této hlubinné příšery strach. A je také proč! Zubatky jsou nesmírně dravé a krvelačné. Mohou mít až 30 cm dlouhé hadovité tělo. Opravdu děsivě působí tlama plná obrovských, zcela průhledných zubů, z nichž některé se do tlamy ani nevejdou, takže to chvílemi vypadá, že si musí zubatka vykousnout vlastní oči. K přilákání pozornosti potenciální oběti zubatkám slouží po celé délce tlamy umístěné světélkující body, které oběť přivedou přímo k obrovitým zubům. Při potápění se ovšem není nutné těchto dravců obávat.
5000 m pod hladinou
Hlubinář želatinovitý
Patnáct centimetrů dlouhá, zcela slepá rybka, nepůsobí na rozdíl od většiny hlubokomořských živočichů nijak hrůzostrašně. Má minimum kostí, většinu těla tvoří želatina, která se ve větších hloubkách deformuje, aniž by to rybce jakkoliv ublížilo. Hlubinář nemá dokonce ani žádné šupiny.
600 – 900 m pod hladinou
Vampýrovka hlubinná
Jako posel z pravěku působí tento záhadný hlavonožec, který se ve svém vývoji zastavil v době před několika miliony let. Veliká je maximálně 30 cm. Při lovu i k obraně používá množství tzv. svítících bodů umístěných po celém těle. Svou oběť dokáže doslova zhypnotizovat.
6000 m pod hladinou
Krakatice Hamiltonova
O tom, jak velké mohou být krakatice, se můžeme jenom dohadovat, protože živého dospělého jedince ještě nikdo neviděl. Jasné ale je, že jsou to dravci tak gigantických rozměrů, že si to dokážeme těžko představit. Krakatice Hamiltonova je dokonce zřejmě největší tvor žijící na naší planetě. V roce 2003 zachytila rybářská loď u břehů Tasmánie mladou samici, tehdy ještě neznámého druhu, která měla na délku 11,5 metru. Podle vědeckých výpočtů je dospělá krakatice dlouhá okolo 35 metrů. Navíc má tahle příšera kromě přísavek na svých ramenech i otáčivé háky ostré jako žiletka. Podle odborníků nejspíš loví i vorvaně, kteří se do hlubin potápějí na lov krakatic obrovských, do roku 2003 považovaných za největší svého druhu. Jenom pro ilustraci – krakatice obrovská je vedle Hamiltonovy asi poloviční. V jakých hloubkách krakatice, žijí není vůbec jasné.
