Nataša Gollová, hvězda našeho DVD: Průkopnice nahoty v českém filmu!
Jedna z nejzářivějších komediálních hereček předválečného filmu měla přepestrý život. Nedělní Aha! odhalilo, že v něm nechyběly milostné pletky, vážná nemoc, osudová nenaplněná láska, a dokonce i odvážné filmové scény!
Erotické filmové scény
Herečka se ve skutečnosti nejmenovala Gollová, ale Hodáčová, pseudonym si vypůjčila od svého dědečka. Na svou dobu to byla velmi emancipovaná a vzdělaná žena. Studovala filozofii, scénický tanec, soukromě herectví a domluvila se pěti jazyky. Jako jedna z prvních českých hereček se objevila ve filmu nahá. Bylo to ve snímku Pohádka máje (1940), kde se coby Helenka osvěžuje koupelí v lesní tůni, což byl na tu dobu nesmírně odvážný počin. Lechtivé záběry se objevují i ve filmu Eva tropí hlouposti (1939), kde jí z šatů několikrát vykukuje ňadro, nebo ve scénách, kde jako rozpustilá Eva vysoko odhaluje nohy.
Osudoví muži
Osudovou celoživotní láskou Nataši Gollové (†76) byl francouzský básník Tristan Tzara (†67), se kterým se v mládí viděla jen jednou jedinkrát! Její vztah k němu nebyl nikdy naplněn, ale přesto k němu celý život chovala něžné city, přestože intimně žila s jinými muži. Na Tristana prostě nikdy nedokázala zapomenout. Nevydařený vztah prožila i s Willhelmem Sőhnelem, který měl na starosti barrandovské ateliéry. Byl to Čech, ovšem měl německou národnost. A to byl průšvih! Po válce byla kvůli tomu obviněna ze spolupráce s nacisty, svoji roli zřejmě sehrála i závist kolegů, že to táhla s vysokým pohlavárem.
V roli kajícnice
Aby si herečka napravila reputaci pošramocenou milostnou pletkou se Sőhnelem, odjela v roce 1945 jako dobrovolnice pracovat do Terezína. Starala se tu o nemocné nakažené tyfem, uklízela místnosti, ve kterých vězni žili, myla je a krmila. Neštítila se žádné práce, až se jí to málem stalo osudným. Nakazila se totiž tyfem a svrabem a půl roku bojovala o holý život. Jen zázrakem vyvázla živá.
Zemřela opuštěná v domově důchodců
Přestože byla Nataša Gollová s velkým náskokem zvolena komičkou století (za ní se teprve umístily Jiřina Jirásková nebo Jiřina Bohdalová), zemřela v zapomenutí, nemocná a opuštěná. Bolavé klouby a problémy s páteří ji donutily vzdát se úplně hraní a odejít do domova důchodců, kde zemřela.
