Neurony si pak mezi sebou posílají elektrické signály rychlostí sportovního letadla - až 400 km/h! Jak ještě vylepšit výkon mozku tak, aby se z nás stal další Albert Einstein?

Mozek nesmíte »uvařit«!

Pro vyšší výkon mozku je důležitá teplota vašeho okolí. Vhodná je o něco nižší než pokojová. V ne úplně ideálním prostředí totiž organismus »přepíná« na vyšší výkon. Nejlepší pracovní teplota je individuální. Mužům vyhovuje většinou přibližně 17-20°C, ženám o něco více, tedy 19-22°C. Chcete-li zbystřit své vnímání, otevřete všechna okna a připravte si kyblík ledu.

Soustřeďte svou pozornost!

Budete-li uvolnění a klidní, zvýší se vaše schopnost soustředění na řešení problémů. Odstraňte z mysli rušivé a nežádoucí vlivy. Nepřemýšlejte o svých dětech a o práci, nemyslete na to, kam pojedete o víkendu, nebo co uvaříte v neděli k obědu. Soustředíte-li se pouze na svůj úkol, výkon vašeho mozku půjde výrazně nahoru!

Polykejte pilulky, pijte černou kávu!

Mozkové nutrienty, jinak nazývané též smart drugs, jsou látky, které slouží k lepší výživě mozkových buněk, podporují jejich regeneraci a optimalizují výkon. Jedná se o nenávykové látky vyznačující se dobrým efektem bez nežádoucích vedlejších účinků obvyklých u psychofarmak předepisovaných psychiatry. Velmi spolehlivým stimulantem je také kofein. Zlepšuje koncentraci, oddaluje psychickou únavu, uvolňuje svaly, zrychluje tep a stimuluje oběhový a respirační systém. Ale rozhodně to s kávou nepřehánějte. Deset kafíček denně by mohlo s vaším srdcem udělat nepěkné věci.

Mozek je třeba namáhat

Když zamknete auto do garáže a nikdy s ním nevyjedete, zrezne a stane se nepoužitelným. S mozkem je to stejné. Aby fungoval co nejlépe, je potřeba ho zaměstnávat. Hrajte karty, deskové a logické hry, luštěte křížovky, kvízy a hádanky. Hodně čtěte, rozšiřujete si tím slovní zásobu, fantazii, cit pro větnou skladbu a samozřejmě i znalosti. Dokonce i sledování televize může činnost vašeho mozku zlepšovat. Ale pozor! Nic se nemá přehánět a v případě televize to platí dvojnásob. Tráví-li někdo u obrazovky většinu života, mozek mu spíš začne zahnívat.

Trapte své tělo!

Fyzická aktivita souvisí s mentálními schopnostmi, tím jsou si vědci jisti. Pohyby svalů výrazně podporují růst nervových vláken přenášejících informace mezi mozkovými buňkami. Mezi počtem nervových vláken a inteligencí je přímá úměra. Čím méně pohybu máme, tím méně máme nervových vláken a mozkových buněk, tím pádem je mozek pomalejší. Navíc se budete cítit dobře i fyzicky a nebudete muset myslet na to, že vás něco bolí.

Učit se, učit se, učit se!

Celoživotní vzdělávání je pro kvalitně fungující mozek nezbytností. Svět se stále mění, neustále jsme zaplavováni novými technologiemi a vynálezy. Musíme řešit nové úkoly a situace. Nestačí ale jenom studovat. Důležité jsou i zkušenosti, které během života nastřádáte. Budete-li aktivní, budete se zajímat o svět kolem sebe a o společnost, vašemu mozku to jenom prospěje.

Spát a neflámovat

Nezdravý životní styl, přemíra alkoholu a drog, nezdravé jídlo, nedostatek spánku a flámy, to všechno s sebou nese riziko výrazného zhoršení mozkové aktivity. Neznamená to, že každý, kdo si občas zajde na pivo nebo s přáteli za zábavou, musí mít nutně mozek velikosti slepičího vajíčka. Důležité je nepřehánět to, prostě všeho s mírou!

Je IQ dědičné?

IQ je číslo, kterým lze určit inteligenci člověka, tedy schopnost jeho mozku řešit logické problémy, učit se, prostě fungovat co nejlépe. Inteligence je podle vědců lidem vrozená, lze ji však rozvíjet. Navíc existuje spousta dalších faktorů, které IQ ovlivňují. Například pohlaví, dědičnost, nebo prostředí ve kterém člověk vyrůstá. Podle některých výzkumů je poměr vlivů dědičnosti a prostředí asi 80:20. Co to znamená? Jednoduše řečeno, pokud váš rodič zvládl tři vysoké školy najednou, nejspíš ani vy nebudete mít problémy s učením. Pokud ale vaši rodiče s odřenýma ušima prošli základní školou, dá vám studium podle vědců pořádně zabrat. Běžná lidská inteligence se pohybuje přibližně mezi hodnotami IQ 75-130. Nad 110 se dá inteligence považovat za nadprůměrnou. Vysoce inteligentní lidé mají IQ přes 130, zaznamenány jsou i hodnoty o hodně překračující hranici geniality, tedy asi 145.

1. Čelní lalok
Ovlivňuje sociální chování a abstraktní uvažování.
2. Talamus
Tady jsou nervové signály předávány do mozkové kůry.
3. Amygdala
Centrum emocí.
4. Hippocampus
Utváření paměti.
5. Hypotalamus
Řídí hormonální soustavu.
6. Mozeček
Koordinace pohybů a rovnováhy.
7. Velký mozek
Centrum vědomých funkcí.
8. Mozkový kmen
Řídí automatické funkce, jako jsou dýchání a srdeční frekvence.

Géniové se supervýkonnými mozky

Carl Friedrich Gauss (1777-1855)

Německý matematik a fyzik bývá označován za člověka s nejvyšším IQ v historii. Jedná se samozřejmě pouze o dohady, protože jeho inteligence nebyla nikdy měřena. Podle současných poznatků je ovšem pravděpodobné, že Gaussovo IQ bylo nejspíš hodně přes 180. Možná dokonce překročil magickou hranici 200! Údajně uměl dříve počítat než mluvit. Věnoval se matematice, geometrii, statistice, pravděpodobnosti, fyzice a několika dalším příbuzným oborům. Je autorem několika matematických zákonů, jejichž pravdivost byli vědci schopni ověřit až ve dvacátém století s nejmodernější technikou!

Albert Einstein (1879-1955)

Autor mnoha teorií a vynálezů, pokračovatel Gaussova díla, měl podle dostupných údajů IQ vysoko přes 160, mluví se i o čísle okolo 180! Geniálním byl především v matematice a fyzice, čemuž nezabránila ani jeho dyslexie (porucha schopnosti číst text). Byl géniem se vším všudy. Roztržitý, zapomnětlivý, zcela oddaný a soustředěný na poměrně úzký okruh schopností, ve kterých ovšem vynikal jako málokdo před ním a možná jako nikdo potom.

Jim Morrison (1943-1971)

James Douglas Morrison je typickým příkladem génia, který svou vysokou inteligenci neunesl. Zakladateli a zpěvákovi rockové skupiny The Doors v mládí při IQ testech naměřili 145, podle některých pramenů dokonce kolem 160. Byl neuvěřitelně umělecky nadaným a všestranným člověkem, současně se velmi dobře orientoval například ve filozofii. Současně se ale jednalo o nesmírně složitou a nevyzpytatelnou osobnost. Morrison nebyl celý svůj krátký život schopen vyrovnat se se svou výjimečností. Alkohol a drogy, kterými se cpal ve velkém, nakonec ukončily jeho život v pouhých 28 letech.

Autor: (mik)
Foto: profimedia.cz