Aťka Janoušková (85): Trauma z osudu rodičů!

Jako dcera matky židovského původu přežila Aťka Janoušková válku jen zázrakem. Kdyby v srpnu 1943 nebyla na prázdninách u příbuzných mimo Prahu, gestapo by zatklo s rodiči i ji. S matkou a otcem se tak nemohla rozloučit. O to horší byla chvíle, když si s tetou mohla zajít do jejich bytu pro nejnutnější věci. „To bylo vlastně čtrnáct dní poté, co byli naši zatčeni. Na stole ještě byly talíře, jak je vzali od oběda... Komplet celej oběd, prostě strašný,“ popsala jednu z nejděsivějších chvil svého života nejmenší česká herečka.

Tenkrát ale ještě netušila, že nejtragičtější zážitek jejího života přijde až za dva roky. „Tatínek zemřel v březnu 1945, jen čtrnáct dní před příchodem Američanů. Zjistila jsem to, když si o tom strýček s tetičkou povídali a nevšimli si, že to slyším,“ svěřila se Aťka. „Přitom jsem věděla, že nesmím dávat najevo, že to vím. Doufala jsem, že se vrátí alespoň maminka,“ dodala herečka, které se přání splnilo. A zase to bylo spojené s číslem 14. Do třetice jí však smolná čtrnáctka přinesla štěstí „Najednou stála mezi dveřmi. Už jsme v té době ani nedoufali, že se z Osvětimi vrátí. Bylo to čtrnáct dní po revoluci, protože šla pochodem smrti, než přišla do Prahy,“ prozradila Aťka v dokumentu 13. komnata. „Když odcházela, byla úplně černá, a když přišla, měla úplně bílé vlasy...,“ zakončila Janouškové své smutné vzpomínání.