Karel Heřmánek: Kvůli komu se málem ukouřil k smrti?

Druhý tah pěšcem byl film na zakázku z vyšších míst; špionážní tematika, odhalený agent na území Československa versus drsní detektivové. Vcelku zdařilá detektivka (kupodivu i na to, že měla být ideologicky poplatná režimu), slibné herecké obsazení, prostředí vinařského Mikulova i Prahy, kde seklo i mladým »kontrášům« Heřmánkovi s Pavelkou.
Pro zpestření hraje kriminalista kontrarozvědky v každé volné chvilce šachy, což je i metafora rozplétání případu. A také hodně kouří. „Tehdy to bylo v módě a dodávalo to na patřičně drsném vzezření kriminalisty,“ vzpomněl si jeden z členů štábu. Slavný scenárista Jaroslav Dietl tak prostě postavu napsal a Karel Heřmánek (67) neměl jinou možnost. „Taky mu už kolikrát bylo blbě, protože kouřil opravdu pořád, nechtěl bych vidět jeho plíce“ vzpomněl si ještě účastník natáčení. Dietl se evidentně zhlédl v Alainu Delonovi a v jeho filmu Povídka o policajtovi, kde pálí jednu od druhé. Heřmánek byl už tehdy velká herecká hvězda, šel z role do role, souběžně natáčel i kultovní pohádku S čerty nejsou žerty a četl scénář k Fešáku Hubertovi.
„Také mu to jednou ujelo a vstoupil do natáčecího dne evidentně znaven. Bylo toho na něj moc. Zatýkal podezřelého, ale vypadalo to, že je sám zatýkán. Kameraman naštěstí předstíral poruchu kamery, aby režisér nic nepoznal,“ líčil se smíchem člen štábu, který právě nechce být jmenován. Heřmánek je šéfem Divadla Bez zábradlí a tehdy mu bylo pětatřicet. Režisér Vít Olmer (73) nic nepoznal, i když připustil, že zejména při natáčení v Mikulově byla atmosféra víc než příjemná a veselá… „To víte, že jsme si to užili. Ten film byl takovou úlitbou bohům, tak jsme si to museli zpříjemnit,“ potvrdil s úsměvem, že práci dostal shora a nešlo couvnout, aby měl prostor a klid na další snímky.