Radí vám největší lékařské kapacity Česka! Velký seriál deníku Aha! – díl XV. Atopický ekzém trápí každé páté dítě!

Pokud se neléčí, může pokračovat v astma!

„V dětské populaci se vyskytuje v 10 až 20 procentech a rok od roku jeho výskyt roste,“ uvádí profesor Petr Arenberger, který doporučuje zajít s každou podezřelou vyrážkou u dětí ke kožnímu lékaři.

Neléčený atopický ekzém u dětí, ale i dospělých, na sebe totiž může nabalovat další zdravotní problémy. „Ekzém je velmi nepříjemný, ale vlohy, které vyvolávají problémy na kůži, mohou být zároveň spouštěcím mechanizmem např. i senné rýmy, průduškového astmatu nebo migrény. Tato onemocnění se často prolínají. Odeznívá ekzém a zhoršuje se astma, a tak stále do kola,“ upozorňuje profesor Arenberger. Studiemi je potvrzeno, že se včasnou léčbou předejde zhoršování ekzému a jeho možnému přechodu do těžších forem i třeba do astmatu a dalších alergií.

Sklon k atopickému ekzému se obvykle dědí. „Vzniká na vrozeném podkladě. Často je jeden z rodičů alergikem, má sennou rýmu, astma, migrény, nebo třeba i atopický ekzém jako takový. Těmto rodičům se ve vyšším procentu mohou narodit děti, které trpí některou z těchto chorob,“ říká profesor Arenberger.

Na ekzém neexistuje žádná zázračná tabletka. „Zcela vyléčit jej nedokážeme, ale moderními prostředky na bázi např. protizánětlivých léků v krému nebo masti bez kortikoidů umíme pacienta zbavit nepříjemných příznaků, nebo je alespoň výrazně zmírnit,“ říká profesor Arenberger. „Naším úkolem je snaha o potlačení příčiny atopického ekzému a omezení rizika vzniku dalších komplikací. Pozitivní je, že během puberty vymizí až u osmdesáti procent pacientů a jen malou skupinu obtěžuje i v dospělosti,“ dodává profesor Arenberger. Kůže všech pacientů, kteří někdy trpěli atopickým ekzémem je však po celý život citlivější. „Musí o ni pravidelně pečovat. Je třeba myslet i na to, že se musí pro pacienta vybrat takové zaměstnání, které mu nebude dráždit kůži,“ dodává profesor Arenberger. Sklon k suché kůži a tím i k ekzému je totiž doživotní a nelze jej jednou pro vždy vyléčit tak, aby se již nikdy nezopakoval.

Je to nebezpečný zánět!

„Jedná se o kožní zánět, který je charakteristický suchostí kůže a tvorbou výrazně svědivých pupínků. Rozdělujeme ho na dvě skupiny. Jedna je spíše alergického původu a druhá není ani tak ovlivnitelná protialergickou léčbou, ale kvalitní péčí o kůži,“ vysvětluje profesor Petr Arenberger.

1. Alergická složka Je zhoršována alergeny, tedy látkami ze zevního prostředí – například i pyly, prachem, roztoči. Vše, co vyvolává alergie jako je senná rýma nebo záněty spojivek, může i dráždit kůži. Atopický ekzém mohou zhoršovat i alergie na potraviny.

2. Péče o kůžiCharakteristickým znakem pro atopický ekzém není jen alergická reakce, ale i extrémně suchá kůže. „Ta je již sama o sobě citlivější, více svědí a máme tendenci ji škrábat. U atopického ekzému mazové žlázy netvoří dostatečné množství mazu a nejsou schopny vytvořit kvalitní ochranný kožní plášť,“ vysvětluje profesor Arenberger. Někteří zahraniční dermatologové s určitou nadsázkou dokonce říkají, že atopický ekzém má jako jediný projev suchou kůži, vše ostatní si pacient vyrobí sám škrábáním. Na kůži běžně žijí bakterie, které člověku neubližují. „Pokud je ochranný plášť porušen, »zdravé« bakterie na kůži chybí a mohou se na ni snáze uchytit bakterie, které naopak škodí. Např. zlatý stafylokok, který dokáže vyvolat zánět na rozškrábané kůži a sám o sobě uvolňuje látky, které dráždí kůži, mění kvalitu kožního povrchu, prohlubuje zánět kůže a tím zhoršuje projevy atopického ekzému,“ říká profesor Arenberger.

Jak se nemoc pozná?

Typické jsou silně svědivé pupínky nebo začervenalé skvrny, někdy i se zhrubělou a vždy suchou kůží na trupu, končetinách, obličeji i ve vlasech. Jindy může jít jen o suchou popraskanou kůži. Atopický ekzém má různé podoby i období, kdy je pacient téměř bez příznaků a po několika dnech se z ničeho nic zase zhorší. Stanovit diagnózu, zda se jedná opravdu o atopický ekzém, přísluší kožnímu lékaři.

Profesor Petr Arenberger - Pacienti s ekzémem pomýšlejí i na sebevraždu

PRAHA – Úporné svědění doprovázející atopický ekzém způsobuje pacientům doslova muka. Kdy se narodí dítě, které bude postižené atopickým ekzémem? Postihuje pouze kůži? Na otázky Aha! odpovídal prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc, MBA.

• Proč některé dítě onemocní atopickým ekzémem a jiné ne?
  „Jedná se o onemocnění, které se dědí. Sklon k němu pacient získává od svých rodičů, kteří jsou alergici nebo sami ekzémem trpí.“
• Jak často se rodičům alergikům narodí děti, které budou ekzémem trpět?
  „Přesně se to říci nedá. Roli hraje souhra mnoha faktorů. Atopikům se doporučuje, aby jejich partner pokud možno nebyl alergik.“
• Kdy se atopický ekzém objevuje nejčastěji?
  „Je to různé, často již kolem třetího měsíce věku, déle pak je intenzivnější vznik až do dvou až tří let. Objevit se však může kdykoli.“
• Postihuje atopický ekzém pouze kůži?
  „Ekzém je skutečně kožní onemocnění, ale vloha, která jej způsobuje, vyvolává i astma, sennou rýmu, alergické záněty spojivek nebo migrénu.“
• Jak hodně ekzém člověka zatěžuje?
  „Onemocnění kůže není jen kosmeticky rušivý projev, ale zatěžuje i psychiku pacienta. Když máte zánět na kůži, ta svědí, je zhnisaná, tak pacient je společensky handicapován, je nevyspalý, má nehezkou pokožku. Celý organismus trpí a řada pacientů přiznává, že uvažovali i o sebevraždě. Léčba by se neměla v žádném případě podceňovat a zahajovat pozdě až při neúnosném stavu, jak se dříve doporučovalo. Nejde totiž jen o suchou a červenou kůži.“

Vepřové sádlo je ideální mazání!

„Základem léčby atopického ekzému je pravidelné zvláčňování přesušené kůže krémy, které jí dodávají chybějící tukové látky,“ říká profesor Petr Arenberger. Jaké krémy a masti použijeme je podle profesora Arenbergera pouze na volbě pacienta. Někdo používá krémy z lékárny, jinému vyhovuje vazelína nebo vepřové sádlo. „Vepřové sádlo je ideální mazání. Nezní to nejlépe, ale jde o tuk, který je velmi blízký lidskému tuku, čili se dobře v kůži využije. Je sice trošku nekomfortní, protože zanechává poněkud charakteristickou vůni a na povrchu kůže i lesk. Není to mazání, které by si člověk dal na obličej a šel na ulici. Je to prostředek, který se používá v domácích podmínkách. Ideální je, když si vepřové sádlo vyškvaříte doma, nesolíte ho, dáte dolů do lednice a používáte podle potřeby. Jde o jeden z nejšetrnějších způsobů, jak dobře promašťovat suchou kůži,“ radí profesor Arenberger. „Nejběžnějším krémem, který doporučuji, je Indulona. Velmi vhodné jsou prostředky s nenasycenými mastnými kyselinami jako je Crealinol nebo Creaderm. Někdy používáme i Indulonu DEZ s dezinfekčním účinkem, který likviduje nebezpečné bakterie na kůži, o kterých jsem mluvil,“ dodává profesor Arenberger.