Velký seriál deníku Aha! – díl VII. Maminko, bolí mě bříško! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

sobota 28. května 2022

Svátek slaví Vilém, zítra Maxmilián

Velký seriál deníku Aha! – díl VII. Maminko, bolí mě bříško!

PRAHA – Pláč a slzičky v dětských očích způsobené bolestí bříška, zvýšená teplota, ale i horečka vysoká až přes 40 °C, zácpa, průjem, nechuť k jídlu, zvracení, či jen nepatrné ublinkávání.


Jak rozpoznat vážnou nemoc?

Všemi těmito příznaky se u dětí může projevovat obyčejná chřipka, angína, případně střevní infekce. Mohou však označovat velmi závažná onemocnění, tzv. náhlé příhody břišní, které pokud nejsou správně a rychle léčeny, končí komplikacemi a ve vážných případech i smrtí!

„Za náhlé příhody břišní označujeme onemocnění dutiny břišní, které vzniká náhle a má tu vlastnost, že pokud není rychle léčeno, může vést i ke smrti pacienta,“ vysvětluje profesor Petr Havránek.
Náhlé příhody břišní mohou být na vrozeném podkladě, nebo získané. „S vrozenými se děti rodí a chirurgové musí okamžitě po porodu malého novorozenečka operovat. Např. pokud není vyvinuta část tenkého střeva a není průchodná trávicí trubice.
Kliknutím zvětšeteZískané jsou ty, které se objeví v průběhu života – zánětlivé, cévní nebo úrazové. Pokud někdo píchne někoho nožem do břicha, jedná se o náhlou příhodu břišní, která bez léčby vede k smrti. Když se třeba ucpe céva zásobující střevo sraženinou, tak část střeva odumře a opět vzniká náhlá příhoda břišní,“ vyjmenovává profesor Havránek s tím, že mezi nejčastější náhlé příhody břišní v dětském věku patří záněty slepého střeva nebo uskřinuté kýly.

„Kýla se považuje za banální onemocnění, ale v případě malých dětí už to tak banální věc není. Stejně tak u apendicitidy, lidově zánětu slepého střeva. Příznaky se totiž u dětí velmi liší od dospělých, novorozenec nám neřekne, kde ho bříško bolí,“ upozorňuje profesor Havránek.

Apendix není slepák!

Zánět slepáku neboli slepého střeva, jak většina nás laiků označuje prudkou bolest v pravém podbřišku, kterou doktoři léčí operací, není zánětem slepého střeva. „To, čemu se lidově říká zánět slepého střeva, je odborně zánět červovitého přívěsku slepého střeva. Slepé střevo se normálně nezaněcuje a pokud se tak stane, jde o velmi závažný stav,“ říká profesor Petr Havránek.

Zánět slepého střeva
Onemocní jím i miminko!

PRAHA (wer) – „Apendicitida, tedy laicky zánět slepého střeva je jednou z nejběžnějších náhlých příhod břišních v dětském věku,“ říká profesor Petr Havránek, který ze své praxe zná případy, kdy zánětem »slepáku« onemocnělo novorozeně, tedy ani ne čtyři týdny staré miminko.

„U novorozenců a kojenců je sice vzácný, ale existuje. Často dochází k léčbě – operaci později, protože je zánět těžko poznatelný. Dítě je tak daleko více ohroženo než dospělý,“ dodává profesor Havránek, který odpověděl i na další otázky deníku Aha!

Proč zánět slepého střeva vzniká?
„Pravá příčina vzniku se nezná. Bývá častější při změnách počasí, při některých bakteriálních infekcích jako jsou např. záněty mandlí, při nahromadění zbytků potravy v červovitém přívěsku, která v něm začne kvasit, příčinou bývají i červi – roupy, kteří jej mohou částečně ucpat, nebo se v něm mohou ze zbytkové potravy ve střevech vytvořit kameny.“

Jaké jsou jeho příznaky?
„U dospělých je nejběžnějším příznakem vzniku zánětu slepého střeva nevolnost v oblasti břicha, která začíná v oblasti žaludku a pak se stěhuje do pravého podbřišku, kde je nejčastěji červovitý přívěsek uložený. K tomu je mírně zvýšená teplota 37,2 °C až 37,5 °C, může být problém se zástavou odcházení větrů a stolice, pacient může zvracet. U dětí se však příznaky velmi výrazně liší. Především u malých dětí neplatí nic z toho, co jsem řekl. Úplně ti nejmenší nemají jen lehce zvýšenou teplotu, mohou mít horečky vysoké až 40 °C, ale i žádnou. Nepoznáte u nich bolest v pravém podbřišku, protože půlroční dítě pláče během celého vyšetření. Zvracení lze posoudit také jen obtížně, protože ublinkává samo o sobě, například po kojení. Zánět slepého střeva je u dětí záludný tím, že dokáže napodobit téměř jakoukoli nemoc.“

Jak se léčí?
„Akutní zánět slepého střeva se musí včas diagnostikovat a operovat, aby se předešlo vážným komplikacím, třeba i úmrtí.“

Musí se pokaždé operovat a odstranit?
„Podle mezinárodních statistik nebývá u 20-30 % pacientů při operaci nalezen rozvinutý zánět apendixu. Chirurg ale vždy operuje pacienta, který má příznaky zánětu slepého střeva. Může totiž nemocného ohrozit i úmrtím. Do doby před deseti lety se odstraňoval přívěsek pokaždé, i bez zánětu. Nyní se jej nedoporučuje odstraňovat zbytečně, protože je v něm velké množství lymfatické tkáně, která je důležitá pro obranyschopnost organismu dítěte. Pro jeho zachování jsou i urologové, kteří léčí vrozené vady dětí a jiná pozánětlivá, ponádorová onemocnění. Z červovitého přívěsku mohou totiž udělat plastiku močového měchýře nebo močových cest.“

»Střevo« může být i jinde!

Zánět červovitého přívěsku slepého střeva nemusí bolet jen v pravém podbřišku. 15 % lidí má přívěsek v jiné poloze. Nevisí pod slepým střevem do dutiny břišní, ale bývá stočen nahoru a může jít třeba až pod játra nebo může být zarostlý pod tlusté střevo. Pokud se takový přívěsek zanítí, nemá onemocnění klasické příznaky. Pacient nezvrací, nemá teplotu a bolest břicha je zcela jinde a jen malá. Nemocný vůbec nepůsobí dojmem, že má zánět slepého střeva a přijde se na něj až ve chvíli, kdy se červovitý přívěsek proděraví a zánět se začne šířit do okolí.

Rady Aha! rodičům

> Zánět červovitého přívěsku je akutní onemocnění, trvá několik hodin až dní. Děti proto nemohou simulovat týdny a stěžovat si na velké bolesti v pravém podbřišku.
> Vzniknou-li u dítěte bolesti břicha, které se přesunou do pravého podbřišku, k tomu navíc zvrací, chodí v předklonu a má zvýšenou teplotu, je návštěva lékaře jednoznačně namístě.
> Příznaky mnohdy ale nemusí být jasné. Je správné své dítě pozorovat a pokud bude říkat, že má bolesti břicha a za hodinu půjde hrát fotbal nebo na projížďku na kole, tam je vážné onemocnění málo pravděpodobné.
> Má-li však bolesti břicha a zvrací, je lepší poradit se s lékařem. Nejlépe na dětské pohotovosti nebo s chirurgem. „Operovali jsme totiž desítky proděravěných apendixů u dětí, jimž rodiče bolesti nevěřili,“ říká profesor Petr Havránek. Kliknutím zvětšete

Prof. MUDr. Petr Havránek, CSc.

Přední český dětský chirurg a traumatolog. Pracuje jako přednosta Kliniky dětské chirurgie a traumatologie 3. lékařské fakulty UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Kýla: Když »vyskočí« útroby, jde o život!

PRAHA (wer) – Kýla je dalším nejčastějším onemocněním bříška u dětí. „Popisuje se tak, že nějaká útroba dutiny břišní se nějakým otvorem z dutiny břišní dostává ven,“ vysvětluje profesor Petr Havránek. Nejčastěji se jedná o střevní kličky, ale například i játra.

„Kýla má pokaždé tři součásti: Kýlní branku – otvor ve stěně břišní, kudy útroby lezou ven. Kýlní vak – vak, do kterého útroby vylézají. A obsah kýly – většinou střevní kličky,“ upřesňuje profesor Petr Havránek s tím, že život dítěte ohrožuje v okamžiku, kdy dojde k tzv. uskřinutí jejího obsahu. „Pak musí do několika hodin následovat rychlá operace,“ říká profesor Havránek a odpovídá na otázky deníku Aha!

Jak vznikne otvor v břišní dutině?
„U některých kýl může být vrozený – např. u pupeční kýly, která je velmi častá u malých dětí. Když je miminko v děloze maminky, mají v pupíku pupečník kudy procházejí cévy a další struktury, tím pádem není zcela zavřený. Je tam malá dírka, a když má dítě vrozeně oslabenou vazivovou tkáň, tak se rozšíří a udělá se pupeční kýla. Sklon k onemocnění se dědí a mívají je častěji lidé, kteří mívají sklon k oslabení vazivové tkáně, ti pak mívají celý komplex chorob jako právě kýly, hemeroidy a další.“

Co se stane, když se neléčí?
„Pokud je kýla volná, nic se neděje, jen pacienta obtěžuje, protože může bolet a způsobovat problémy s trávením, nafukováním břicha apod. Dospělý nebo větší dítě si útroby může do těla sám vrátit – vtlačit rukou. Riziko hrozí v případě uskřinutí, kdy obsah kýly nelze do břicha vrátit, vzniká náhlá příhoda břišní a během několika hodin může být dítě ohroženo na životě.“

Co se stane?
„Nejčastěji uskřinuté kličky tenkého střeva otékají, nafukují se, postupně v nich ustává krevní oběh, střevní stěna odumírá, střevo se proděraví, nastává zánět pobřišnice a pacient bez pomoci velmi rychle umírá.“

Jak rodiče kýlu poznají?
„Kupodivu jednoduše, protože většina kýl je patrná navenek těla. Kýla tříselná nebo pupeční je prostě boule, která kouká z břicha, ať do třísla nebo pupíku.“

Říkáte většina kýl…
„Jsou i záludnosti, kýla může být i vnitřní, nemusí koukat jako boule na povrch těla, ale útroby dutiny břišní se mohou zasunout do nějaké dutiny přímo v dutině břišní nebo do hrudníku skrz bránici. Taková kýla není patrná navenek a pozná se až při operaci. Stává se, že operujeme dítě s příznaky náhlé příhody břišní a příčinu poznáme až během operace.“

Kdy se má kýla operovat?
„Kýla by se měla operovat v klidovém stadiu, kdy není uskřinutá. Snažíme se ji operovat dříve, než dojde k nějaké komplikaci. Operace se provádí skoro u všech dětí, naprostou výjimkou jsou velmi malé děti s pupeční kýlou do tří měsíců života. U nich jsme schopni pupeční kýlu vyléčit bez operace. Stáhneme ji speciálními popruhy a pupeční kýla se sama zahojí. Po půlroce věku se už ale kýly nevyhojí a musíme operovat.“

Jak je operace náročná?
„Jedná se o nejčastější chirurgický zákrok u dětí. U dospělých a velkých dětí je operace kýly operací, na které se velmi často lékaři učí operovat, ale to neplatí u nejmenších pacientů. U nich operace není zdaleka tak jednoduchá, pokaždé by ji měl provádět jen zkušený dětský chirurg, nejde o zákrok pro mladé lékaře na učení.“

Jak poznáme, že dítě bolí břicho?

„Jde o velmi těžkou otázku. Na jedné straně jsou totiž téměř nediagnostikovatelní novorozenci a kojenci, a na druhé paradoxně dospívající – pubescenti. Obě věkové skupiny jsou nesmírně obtížně vyšetřitelné,“ uvádí profesor Havránek. Zvlášť u puberťáků mohou lékaři čekat opravdu cokoli. „Pokud přijde dvanáctiletý fotbalista, je schopen zakrývat příznaky takovým způsobem, jen aby nemusel zůstat v nemocnici. Popře jakoukoli bolestivost a diagnostika je potom složitá. Na druhé straně jsou dospívající dívky, a to se nechci mladých dívek dotknout, ale ty naopak vyhledávají lékaře při každém drobném zabolení břicha. Neříkám, že si přímo vymýšlejí, ony je mohou mít častěji už například z důvodu menstruace. Tvrdí, že mají velké bolesti, a přitom všechna vyšetření jsou negativní,“ dodává profesor Havránek.


Příští pondělí: Jak vyzrát na zelený a šedý oční zákal?
Poradí: Doc. MUDr. Bohdana Kalvodová, CSc.


Autor: Tomáš Lamberský


Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.