Probodl spoluvězně, dostal provaz
Za vraždu spoluvězně byl v roce 1859 soudem v jihočeském Písku odsouzen k trestu smrti jistý Petr Kestřánek. V kriminálu si odpykával deset měsíců odnětí svobody a mord spáchal pouhý měsíc před svým propuštěním.
Vrahovou obětí byl vězeň Karel Kulhánek, který spolu s Kestřánkem a sedmi dalšími odsouzenci sdílel jednu celu. Kestřánek měl podle výsledků vyšetřování vraždy ukrást Kulhánkovi kus chleba. Oba se pak poprali, ale spoluvězni je od sebe odtrhli. Večer pak Kulhánek prohodil na Kestřánkovu adresu štiplavou poznámku. Na to vrah svou oběť bodl nožem do břicha, a když se Kulhánek skácel k zemi, zlotřilec hrozil ostatním vězňům, že je taky bodne.
Stráž pak pachatele odzbrojila. Příštího dne ráno Kulhánek na následky zranění zemřel. Vyšetřování ukázalo, že nože se Kestřánek zmocnil v okamžiku, kdy pomáhal odnést do márnice tělo mrtvé pachatelky hrdelního zločinu, která měla v kapse nůž. Ten si Kestřánek nepozorovaně schoval. Soud v Písku ho podle publikace Jihočeský zločin v časech staré monarchie od Vladimíra Šindeláře uznal vinným ze zločinu dokonané úkladné vraždy a poslal ho na šibenici.
