Vozili se v kradených autech
Kradli auta, ale nechat si je nechtěli. Povozili se, pobavili se... Projížďka většinou skončila bouračkou. Pak trojice milovníků motorů utekla. Jenže nakonec spadla klec.
Kumpánů z východoslovenských Košic – Ferovi P., Janovi B. a Števovi Č. – bylo osmnáct, byli tedy už úředně dospělí, a jejich vášní byla auta. Jenže... Protože neměli vlastní auta a ani řidičské průkazy, bavili se projížďkami ve vozech, které prostě ukradli. Stačilo vylomit boční okénko, spojit dráty zapalování, nastartovat a cesta za povyražením byla volná. Odcizené auťáky načerno neprodávali, jen je bavilo, když točili volantem, šlapali na plyn a uháněli do dáli.
Ve druhé polovině září 1965 »šlohli« v Košicích pět zaparkovaných vozů a vyrazili na »výlet«. Ovšem řidiči bez řidičáku bývají mizerní šoféři. Platilo to i o nich. Většinu aut nabourali a z místa utekli. Jejich řádění, jak psalo 29. září toho roku Rudé právo, ukončila bývalá Veřejná bezpečnost až v 60 kilometrů vzdálených Michalovcích. Fera, Jana i Števa čekal první soud v jejich dosud krátkém životě...
