Kradl věrně jen v sousedství
Byl horký srpen roku 1984. Rozpálená Praha, hlavní město republiky, musela trpělivě snášet sluneční žár. Leckdo z jejích obyvatel vyrazil pryč na dovolenou. Ne tak ovšem chmaták (33) – říkejme mu třeba Libeňák. Ten nevytáhl v srpnu toho roku z Prahy paty.
Nevzdálil se z osmého obvodu metropole, kde žil. Dobře známou Prahu 8 si totiž vybral za zorné pole svého zlodějského působení. V Praze 8 je nepřeberně slibných míst. Libeň, Karlín, Bohnice, Kobylisy, Troja, Ďáblice, Dolní Chabry... V noci 3. srpna se pustil Libeňák poprvé do černého díla. Premiérová vloupačka do restaurace po uzavíračce se vydařila. A tak ho nabudila, že do konce měsíce vykradl další tři hospody a k tomu jedno zaparkované osobní auto. Všechno »věrně« na teritoriu Prahy 8.
Však tamějším kriminalistům nadělal dost starostí. Ovšem znáte přísloví: Žádná píseň není tak dlouhá, aby jí nebylo konce. Konec Libeňákovu řádění učinili muži zákona 30. srpna a hned věděli, kdo jim padl do rukou. Už čtyřikrát soudně trestaný dlouhoprsťák. Vyšetřovatel mu spáchanou škodu spočítal na 20 700 korun. O tom, že poberta skončí už popáté za mřížemi, nepochyboval tehdy v Praze 8 nikdo, kdo s ním měl co do činění.
