Policejní konfident, tyran zvířat
Jistý pan Busch, majitel nechvalně známého salonu v Praze, se počátkem října 1900 náramně »předvedl « na veřejnosti. Před zraky kolemjdoucích kopal zuřivě do břicha stojícího koně. Přihlížející člen spolku na ochranu zvířat mu takové chování hlasitě vytkl.
A co se na Mariánském náměstí v centru Prahy dělo dál? O tom je zpráva deníku Čas z 9. října zmíněného roku, nadepsaná Strážník zapsal konfidenta a majitele vykřičené místnosti: „Busch začal tomu muži nadávati. A když uražený zavolal strážníka, zvolal výtržník: »Já jsem pan Busch, na mne strážník neplatí!« Strážník si pak zapsal jeho jméno.“
Tím incident skončil – policista mlčky odešel ze scény. Deník Čas věc ale nenechal být jen tak. V dalších řádcích totiž odhalil Busche jako důvěrníka c. k. rakousko-uherské policie. Napsal doslova: „Uveřejňujeme proto, že kdo jest surovým ke zvířatům, bývá surový i k lidem. U Busche aspoň jest pozoruhodno, že jeho pes pokousal již dvakráte lidi. Také domýšlivost policejního konfidenta jest pozoruhodná.“ Nakolik se tyto řádky zamlouvaly tehdejšímu šéfstvu pražského policejního ředitelství, není známo.
