Zatčen zaříkávač nemoci vepřů
S účinným receptem na to, jak snadno a bezpracně získávat peníze od důvěřivých a pověrčivých občanů na venkově, přišel na konci roku 1931 jistý vykuk pocházející z okolí Užhorodu, který byl v té době součástí Československé republiky.
Dělník jménem Vaděra (54) dobře znal poměry panující tehdy zejména na východoslovenských i podkarpatských vesnicích. Řádila tam choroba vepřů, která místním zemědělcům přinášela značné škody. Byli totiž nuceni pašíky utrácet, aniž by z nich měli sebemenší užitek. Filuta Vaděra, jak dne 1. ledna 1932 uvedl denní tisk, vyrazil od Užhorodu do okolí slovenského Humenného a balamutil tamější vesničany tvrzením, že dokáže nemoc prasat zažehnat tajemným zaříkáváním.
Jeho »produkce« spočívala v tom, že nahý, bez jediného kousku oblečení, pobíhal kolem hřbitovů a hlavně kolem hrobu posledního nebožtíka, jenž ve vesnici nedávno zemřel. Za tuto údajnou pomoc si nechal od prostomyslných chovatelů pašíků patřičně platit. Vaděrovo samozřejmě neúčinné zahánění prasečí nemoci skončilo, když na něj kdosi podal trestní oznámení. To pak do příběhu vstoupili četníci, jimž měl šejdíř co vysvětlovat…
