Reportér Aha! v akci - Jak jsem montoval superb!

Přesně 63 superbů se podařilo smontovat za jednu listopadovou směnu zaměstnancům závodu mladoboleslavské Škody v Kvasinách na Rychnovsku. Část zásluh na tom má i redaktor deníku Aha!, který se na osm hodin nechal zaměstnat na výrobní lince. Jak takový den dělníka vypadal?

5:15 - Přijíždíme s fotoreportérem na parkoviště před branou závodu Kvasiny. V tu chvíli už máme za sebou vstávání kolem třetí hodiny ranní a stošedesátikilometrovou trasu v podzimní mlze z Prahy.

5.40 - Mícháme se do davu lidí směřujících dovnitř areálu.

5:45 - Potřásáme si rukou s vedoucím montáže Jiřím Křepelou a směnovým mistrem Milanem Němečkem. Vzápětí fasuji montérky, zámek od skříňky a jdu se převléci. Musím si sundat snubní prstýnek a také hodinky, aby kov nepoškrábal lak nových aut.

5:55 - Odpíchávám si kartu zaměstnance se svým jménem. V tu chvíli už bych správně měl být na svém pracovišti a střídat předešlou směnu. Továrna totiž jede na tři směny. Jenže mě čeká bezpečnostní školení.

7:30 - Konec bezpečnostního školení, na konci jsem zdárně vyplnil krátký test a mohu sejít do haly k lince. Doprovází mě mistr, fotograf a také pracovník z oddělení podnikové komunikace. Přepokládám, že se během dne důkladně zasmějí mé nešikovnosti.

7.40 – 8.20 - Procházíme s mistrem montážní linku. Chce, abych se zorientoval. Mám totiž možnost vybrat si (s jistými omezeními) i pracoviště, kde se načas stanu opravdovým montážním dělníkem.

8.25 – 8.45 - Zastavujeme se na kontrolním pracovišti kokpitů (přístrojových desek). Z útrob palubní desky vede množství speciálních kabelů. Ty musí pracovník napojit ke zdroji energie a ke kontrolnímu přístroji. Pak už je proces jednoduchý. Podle pokynů z obrazovky počítače se spouštějí jednotlivá tlačítka a přepínače na palubní desce. Zelené odškrtnutí na obrazovce pak znamená například, že stěrače stírají, klakson troubí...

9.05 - Zastavujeme se na pracovišti montáže podvozku. Je to jedno z míst, kde výroba auta nejrychleji postupuje. Do ocelového rámu, který má spousty příček a úchytů pro uložení jednotlivých dílů, se vkládají součásti podvozku – výfukem počínaje a motorem a nápravami konče. Společně s parťákem (šéfem konkrétního úseku) beru v nafasovaných rukavicích zadní a střední část výfuku a ukládám ji na patřičné místo. K více operacím mě nepustí, protože neumím a nesmím obsluhovat zvedák s motory a dalšími těžkými díly.

9.20 – 9.50 - Začíná mi hlavní šichta dne. Jdu montovat kola. Tuhle činnost dělám (pokud nepíchnu) obvykle dvakrát ročně na svém autě, když přehazuji zimní obutí za letní a naopak. Tady odpadá jedna z úmorných činností – nasazování heveru a zvedání auta do vzduchu. Zavěšeno nad zemí totiž samo přijíždí z předchozího pracoviště, kde se konala takzvaná svatba (spojení podvozku a karoserie). Mým úkolem je speciální pneumatickou rukou zachytit z hromady kol to správné (na superby se montují kola různých rozměrů a také s různými disky), nasadit ho na nápravu, našroubovat šrouby pneumatickou vrtačkou a pak je ještě dotáhnout speciální bubnovou dotahovačkou na přesný utahovací moment. Běžný pracovník k tomu zvládá ještě řadu jiných montážních úkonů, já jsem rád, že stihnu toto, než se auto posune dál. Přesto mě to docela baví. Není to tak úplně jednotvárná práce, a navíc vůni nových pneumatik mám docela rád.

10.05 – 10.30 - Pauza. Sednu si s mistrem na svačinové místo před jeho kanceláří. Mohl bych jít do kantýny, ale zatím nějak chuť na teplé jídlo nemám. Spokojuji se s přinesenou bagetou.

10.35 – 12.30 - Nabídku vrátit se na montáž kol hrdě odmítám. Tohle už umím. Chci si zkusit něco jiného, možná i složitějšího. Nastupuji tedy hned na další pracoviště, které je za montáží kol. To už auto jede po »svých«. Tady se montují zadní skupinové světlomety, přidělávají kryty škodováckého vynálezu – dvojitého zavírání kufru, propojují konektory antény, třetího brzdového světla a dělá se řada dalších, zdánlivě jednoduchých úkonů. Je jich však značné množství. Pod vedením parťáka si tedy zkouším usadit na správné místo zadní skupinová světla a také nacvaknout kryt zámku TwinDoor. Dotáhnout šrouby mi však nedovolí. Tady už totiž jde o to, aby po všech stranách kolem světla byla správně široká spára.

12.30 – 13.30 - Projdu ještě pár pracovišť. Nacvaknout kabely na správná místa do karoserie se určitě dá za pár hodin naučit, je to však úmorná práce. Plnit kapaliny (v mém případě chladicí) do motoru není nic složitého. Stačí se podívat na kód na plachtě zavěšený na autě, aby člověk poznal, o jaký motor jde, tudíž kolik které kapaliny má dávkovací zařízení do nádržky nalít a do které země je auto určeno, tedy jak má být hodně nebo méně mrazuvzdorná.

13.30 – 14.00 - Na konec si nechávám pár třešniček na dortu. Nasazuji volant. Není to nic těžkého – stačí osičku na středu volantu přiložit na osičku na volantové tyči a zatlačit. Pak utáhnout příslušný šroub, připojit konektor airbagu a ten zatlačit do středu volantu. Je to povznášející činnost, stejně jako první nastartování nového auta. Nenaskočí napoprvé, jak je obvyklé, když startuji auta připravená k testování. Mně se to povedlo až napotřetí, což je údajně při oživování syrového auta typické. A úplně naposled si nechávám první operaci, která se na karoserii auta dělá – nalepení speciální papírové plachty se zaznamenáním údajů o specifikaci auta. Podle příslušných kódů dělníci do vozu montují příslušné vybavení, včetně motoru, sedaček, pneumatik a množství jiných i drobných dílů.

14.05 – 14.30 - Obědvám v kantýně. Ze široké nabídky (je možno objednat si i minutky, v nabídce hotovek jsou 2 polévky a zhruba 10 teplých jídel) si objednám přírodní hovězí s knedlíkem. Dělnický oběd si po náročném dni docela vychutnávám...

Jaká je výrobní cena superbu? aneb Otázky a odpovědi kolem výroby aut

Jak vlastně auto vzniká?
Na počátku je svitek plechu, z něho se nastříhají díly pro blatníky, střechu a podobně. Ty se dále vylisují do patřičného tvaru, pak je automaty svaří k sobě a celá karoserie se nalakuje. Zatímco se do ní montují jednotlivé součástky (palubní deska, sedačky, volant), na další lince se kompletují díly podvozku (nápravy, motor, převodovka, výfuková, brzdová soustava). V určité fázi se obě části auta spojí a pak se již jen domontovávají světla, volant a další díly. Nakonec se dolijí provozní kapaliny a vůz se nastartuje a zkontroluje.

Jak vypadá denní režim dělníka na montážní lince?
Nastoupí na pracoviště, které mu určí parťák, a tam podle přesně stanoveného postupu montuje na auto dané součástky. Může být nasazen až na pět různých pracovišť – v určitých intervalech se tam kvůli různému stupni monotónnosti a namáhavosti střídají.

Může odejít na záchod v době chodu montážní linky?
Může, po dohodě s parťákem. Buď na tu dobu zaskočí za dělníka on nebo jiný určený pracovník.

Může si odejít zakouřit či zatelefonovat?
Nemůže, pouze o jediné půlhodinové přestávce může jíst, kouřit či si vyřizovat osobní věci.

Kontroluje se, zda nepřišel do práce pod vlivem alkoholu?
Pokud je podezření, zavolá mistr či jiný vedoucí pracovník ostrahu závodu, ta mu dá dýchnout a v případě pozitivního výsledku je odvezen na odběr krve.

Kolik lidí dělá v jedné směně naráz na montážní lince?
Zhruba 400.

Jsou mezi nimi i cizinci?
Tady v Kvasinách zejména Poláci a Slováci. Na lince superbu je ovšem převaha Čechů. Někteří tam v továrně na lince pracují patnáct let i déle.

Pracují na lince i ženy?
Jsou pracoviště, například montáž dveří, kde jich je velký počet, dále pracují jako zásobovačky či kontrolorky. S těžkými předměty na montážní lince však manipulovat nemohou.

Mohou mít na svém pracovišti například fotku dětí či kytičku?
Nemohou. Všechny věci je třeba nechat buď v šatně ve skříňce, nebo v malé skříňce ve svačinovém koutku.

Jaká je průměrná mzda montážního dělníka?
Průměrný měsíční výdělek zaměstnance, který nepracuje v managementu, byl ve Škodě Auto za posledních deset měsíců 29 582 Kč.

Mají nějaké zaměstnanecké výhody? Mohou si například koupit auto se slevou?
Výhod je poměrně značné množství. Například dostávají příspěvek na dovolenou, mají možnost čerpat půjčky na bydlení, výpomoc při narození dítěte, příspěvek na jesle, týden dovolené navíc... Rovněž mají nárok na koupi nového vozu se slevou. Například základní model fabie, jehož běžná cena je 229 000 korun, si nyní mohou koupit za 209 000, tedy zhruba o deset procent levněji.

Kolik je stojí oběd v kantýně?
Díky příspěvkům zaměstnavatele je pochopitelně levnější než v běžné restauraci. Například hovězí guláš s knedlíkem stojí 19,70 Kč.

Kolik dílů je třeba celkem do superbu namontovat?
Liší se to podle motorové verze a stupně výbavy, ale je to vždy přes 10 tisíc položek.

Je možné si do auta nechat namontovat nějaký díl, který normálně není v ceníku?
To bohužel možné není. Existují však specializované firmy, které se vylepšováním standardních aut zabývají.

Kolik je vlastně výrobní cena superbu?
To je údaj, který nám nikdo ze Škody, stejně jako z jiných automobilek, nesdělí. Patří mezi firemní tajemství. Leccos se však dá vyčíst z toho, že zůstatková hodnota superbu minulé generace, který před nedávnem někdo z továrny ukradl, byla podle údajů sdělených policii 350 tisíc korun. Podle oficiálního ceníku Škody Auto lze nejlevnější verzi superbu nové generace pořídit za 619 900 Kč.