Vězněná rodina Rakušana Fritzla poprvé vystoupila na veřejnosti: Čas zhojí naše rány

.. Jsou to první slova obětí strašného zločinu. Jejich poselství.

Na přání Fritzlových obětí byl na radnici vyvěšen plakát (1 x 1,8 m). Děti, které byly několik let vězněny svým šíleným otco-dědečkem ve sklepě pod činžákem a které jsou nyní v péči psychiatrické kliniky spolu se svou matkou Elisabeth a zbývající rodinou, poděkovaly veřejnosti.

Děti na plakát nakreslily květiny, srdce, slunce a duhu – symboly naděje. Text plakátu: „My, celá rodina, chceme využít této příležitosti k poděkování vám všem za vaši účast na našem osudu. Vaše soustrast nám velmi pomáhá zvládat tuto obtížnou dobu a ukazuje nám, že existují také dobří a čestní lidé. Doufáme, že čas naše rány zahojí a my budeme moci vést zase normální život.“ Plakát rámuje sedm párů rukou – pěti dětí, jejich matky Elisabeth a jejich babičky (a Fritzlovy manželky) Rosemarie. V jedné ruce jsou napsána přání a u některých je v druhé ruce vepsáno to, co jim nyní chybí… Na plakátu chybějí ruce šestého z dětí – Kirsten (19), ta stále leží v nemocnici v kritickém stavu. I ona ale má své místo na dojemném plakátu – dole je nakresleno srdce a v něm se skví její jméno.

STEFAN (18): Žil ve sklepě:
„Chybí mi moje sestra (Kerstin – pozn. red.), těším se ze svobody a své rodiny. Miluji slunce, svěží vzduch a přírodu.“

ALEX (12): I on žil nahoře:
„Přeji si svobodu, sílu to zvládnout a slunce. Chybí mi: hasiči, škola a sestra Kerstin.“

ROSEMARIE FRITZL (68): Manželka tyrana a matka týrané Elisabeth. Podle svých slov vůbec netušila, co za hrůzy se pod jejich domem odehrává. Nyní je spolu s rodinou na uzavřeném oddělení kliniky.
„Přeji si žít v míru se svými dětmi, potřebuji mnoho síly a pomoc Boží. Chybí mi mí milí přátelé a volnost.“
Podle lékařů je Rosemarie fyzicky i psychicky »ve velmi kritickém stavu«. Svého manžela ve vazbě ještě nenavštívila.

ELISABETH (dnes 42): Její otec ji 24 let držel ve sklepě svého domu jako sexuální otrokyni a zplodil s ní šest dětí.
„Moje přání: Uzdravení mojí dcery Kerstin, láska dětí, ochrana rodiny, lidé se srdcem a porozuměním.“

LISA (15): Také žila nahoře v domě:
„Zdraví, aby se vše obrátilo v dobré, lásku, štěstí.“ Chybí jí: Kerstin, škola, přátelé, příroda, třída 1C.“ (její školní třída – pozn. red.)

FELIX (5): Žil ve sklepě, sám ještě psát neumí, a tak jeho přání vypsala matka:
„Sáňkovat, projet se v autě, hrát si s míčem, plavat, hrát si s jinými dětmi, přátelství, běhat po louce.“

MONIKA (14): Žila se svými prarodiči nahoře:
„Přání: Aby se Kerstin uzdravila, mnoho lásky, ať už je toto vše za námi. Postrádám: dobrovolné hasiče, hudebku, přátele, školu, Kerstin.“

Autor: (muf)