Čtvrtý díl: Západočeský lázeňský trojúhelník

Milovníci fauny mohou navštívit motýlí farmu a muzeum dinosaurů.

Poutníci po historických místech mají šanci navštívit celou řadu významných míst, hrady a zámky Loket, Kynžvart, Seeberg, Mostov, barokní komplex a poutní místo v Chlumu sv. Máří i další památky na trase známé Hradní stezky, ale také památky po dolování a hornický skanzen v Krásně. Po chvilce pátrání najdeme i neznámé terény pro letní rekreaci, golfová hřiště, cyklostezky, jezdecké a vodácké trasy a střediska zimních sportů na hřebenech Krušných hor či nově vznikající oblast jezer na Sokolovsku s aquaparkem Michal.

200 let staré proroctví Tomuto místu se bude klanět světová elita, předpovídal zakladatel světoznámého lázeňského letoviska, opat Reitenberger, když před dvěma sty lety na místo dřevěné chýše uprostřed neprostupných lesů, bažin a strmých skal nechal postavit první zděnou stavbu Mariánských Lázní. A nemýlil se, ochutnat zde můžeme minerální vodu, kterou na kolonádách popíjeli anglický král Edvard VII. s Franzem Josefem I., Sigmundem Freudem, Thomasem Alvou Edisonem či Markem Twainem. Ale pozor, Mariánské Lázně měly ve středověku i svého loupežníka. Kronl, který pocházel z Kronova mlýna u Milhostova, loupil v lesích i okolních vsích a jeho čeládka byla postrachem celého okolí. Jednou s 25 muži dokonce vyloupil klášter Teplá.

Naděje žen a dívek Františkovy Lázně byly založeny jako ves císaře Františka I., který je považován za jejich zakladatele. Z venkovských lázní s jedním – Františkovým – pramenem, dřevěnou kolonádou, několika lázeňskými domy a společenským domem se velice rychle staly jedny z nejvyhledávanějších evropských lázní. Aby se vytvořilo skutečně lázeňské prostředí, obklopili Františkolázeňští dnešní historické centrum širokým pásem anglických parků, které měly dát obci podobu zahradního města. Všechny nové ulice pak vedly vždy po obvodu zeleně a vytvořily tak jedno z nejkrásnějších lázeňských míst v Evropě, lázně v moři parků a lesoparků.

Lázně Otce vlasti Vypráví se, že Karel IV. kdysi podnikl loveckou výpravu do lesů v hornatých končinách a údolích, kde nyní vyvěrají horké prameny. Při lovu jeden ze psů počal štvát kus divoké zvěře. Při jeho pronásledování spadl do tůně, odkud nyní prudce tryská horká voda, a začal bolestí výt. Lovci uslyšeli psí nářek a přispěchali v domnění, že jej poranila zvěř. Když však vytáhli psa z tůně a ochutnali horkou vodu, zjistili, že našli nevšední přírodní úkaz. Sám císař Karel IV. obdivoval dílo přírody a za přítomnosti svých lékařů poznamenal, že horká voda může zažehnat mnohé těžké nemoci a je velmi užitečná a posilující. Poté vodu sám užil (říká se, že měl nemocnou nohu) a seznal úlevu a zlepšení. Proto dal na místě zřídit lázně, které dnes patří mezi české národní klenoty.

Soutěžní otázka je k dispozici v dnešním (17.3.2007) tištěném Aha!

Správné odpovědi posílejte do středy 21. března na adresu Redakce Aha!
Soutěž sobota, Panská 10, 110 00 Praha 1.
Výherce obdrží víkendový pobyt se snídaní a vstupem do Mořské laguny pro 2 osoby v hotelu Albatros v Prachaticích www.hotelalbatros.cz.