Zpěvačka Jana Fabiánová (42), dcera Nadi Urbánkové (79): Moje máme je fakt hustá!
Nejtěžším obdobím si prošla, když její mamince Nadě Urbánkové (79) diagnostikovali rakovinu prsu. Po jejím uzdravení pak zpěvačka Jana Fabiánová (41) na dlouhých sedm roků opustila Česko. Velký svět v americkém Los Angeles jí nadělil pracovní úspěchy, životní lásku a paradoxně jí ukázal i cestu zpět do rodné země. Dnes je Jana šťastná, že jsou zase s mámou spolu, a radost má i ze své první knížky. Tu představila jako kompletního rádce při hledání vlastní cesty. K nalezení životní rovnováhy přitom sama zpěvačka prý potřebovala mnoho let.
Vrátila jste se teď po sedmi letech domů právě kvůli mamince?
„Zcela jistě. Bylo mi jasné, že takový výlet si můžu dovolit jen na určitou dobu. Mámě bude letos 80 a do Ameriky nechtěla. Jakmile jsem tam dostala zelenou kartu, tak jedna z věcí byla: Mami, nechceš přijet? Řekla, že ne – a já to chápu. K návratu mě inspiroval i můj partner Dino. Ve Státech vyrostl, byl tam celý život, ale když jsme byli loni v Evropě na menším turné, byl tak nadšený! Moc sem chtěl, nebylo to tedy jen moje rozhodnutí.“
Ale když jste tenkrát odlétala daleko za oceán, neměla jste výčitky, že tu mámu necháte samotnou?
„Máma mě v tom nápadu podporovala. Odjela jsem až po tom, co se uzdravila. Jinak bych pochopitelně nikdy neodjela. Já jsem se asi po roce chtěla vrátit. Byla jsem v Americe sama, v úplně cizím městě. Člověk tam nemá svoje kamarády, rodinu, prostě samota je těžká. To máma mi říkala, ať tam zůstanu, když mám vízum na čtyři roky. Pořád jsme ale byly v kontaktu a taky za mnou dvakrát byla.“
Do Ameriky jste odcestovala až po třicítce, přitom většina mladých tam zamíří hned po škole. Proč vy až tak pozdě?
„Jenže to v mém případě nešlo. Na to, abyste mohla vystupovat v USA, musíte mít umělecké vízum. K jeho získání je třeba prokázat, že už jste ve své zemi dosáhla větších uměleckých výsledků, a to hned po škole většinou nejde. Víte, já se navíc nechci nechat svazovat nějakou společenskou škatulkou, že teď je čas na to a teď už nemůžu. Myslím si, že je zdravé žít naplno, dokud jsme na živu a slouží nám zdraví.“
Naplnila Amerika vaše očekávání?
„Jezdila jsem do USA už jako malá, neměla jsem tudíž růžové brýle. Je ovšem pravda, že takový ten americký životní elán a energie je skvělá věc, hodně mi to dalo. Los Angeles je ale velice drsné město, Praha je proti tomu ráj. Měla jsem za cíl naučit se jazyk, studovat zpěv a filmové herectví. Prostě profesně vyrůst, což se mi snad splnilo. Asi po třech letech se mi podařilo (na základě toho, co jsem v Americe dokázala v muzice a v divadle) získat uměleckou zelenou kartu. Kromě toho hlasuji v Grammy a s kapelou The Infinite Seas jsme si minulý rok z USA přivezli dvě hudební ocenění v kategorii Alternativní rock.“
Ve světě jste si našla lásku, kytaristu a producenta Dina Bose. Čím vás dostal?
„Dostal mě tím, jak je úžasný! Dino je naprosto férový člověk. Seznámili jsme se prostřednictvím muziky. Ani jeden z nás v tu dobu nebyl připravený na vztah. Takže jsme nerandili, ale najednou jsme zjistili, že je nám spolu krásně. Dino není ješitný, není sobec, je to chlap do nepohody. Shodli jsme se na tom, že každý náš společný den je jako být s nejlepším kamarádem na letním táboře. I když jsme jenom doma, je to sranda, pořád se něco děje a často se spolu smějeme. Jsme hodně zamilovaní, ale je to stabilní, prostě nemám slov…“
Jakou plánuje Jana svatbu, kdy přijdou děti a co říká o své knize "Krásně zdravá"? Dozvíte se v tištěném Aha! pro ženy číslo 5.
