Odhalené soukromí Oldřicha Nového (†83): Vražedné tempo, deprese a tichá smrt
Žádný osobní život, jen práce! Tak žil Oldřich Nový (†83) v době největší slávy Barrandova za protektorátu. Po úspěchu filmu Kristian byl tak v kurzu, že pracoval 16 hodin denně. Paradoxně ho ale zničilo to, že po válce o práci přišel.
Je jen zázrakem, že zvládl vražedné pracovní tempo. „V půl sedmé musím vstávat a v sedm odjíždím na Barrandov, kde mě v půl osmé začnou líčit na natáčení. Poté pracuji do sedmi večer. Jedu do divadla a hraji do 22.45. V půl dvanácté odcházím domů. V neděli a ve svátek, když se nefilmuje, hraji dokonce dvě představení denně!“ popsal Nový své pracovní nasazení v roce 1939 po premiéře legendárního filmu, za který dostal honorář 20 000 protektorátních korun. A to se kromě toho věnoval režii ve svém divadle.
Zeť Oldřicha Nového o jeho umírání: Byl to zdevastovaný domýšlivý stařec!…
Celý článekKe konci života trpěl depresemi. A ty byly zřejmě způsobené i tím, že vypadl z pracovního kolotoče, na který byl zvyklý. „Na konci sedmdesátých let už vůbec nevycházel z bytu,“ prozradil v dokumentu Příběhy slavných Ondřej Suchý (70). „Pak už jen zůstával s těma svýma vzpomínkami v pokoji, kde stahoval rolety,“ dodal publicista.
Konec hvězdy!Do hereckého nebe Oldřich Nový odešel v absolutní tichosti. „Zavolala mi tátova ošetřující lékařka s tím, že táta je v bezvědomí. Tak ho odvezli do Nemocnice Na Františku. Já jsem tam s ním byla, pan doktor se mu snažil píchnout injekci do srdce a oživit ho. O půl devátý večer ale volali, že táta zemřel. Bylo to 15. března 1983,“ vzpomínala hercova dcera Jana Včeláková (†69).
Dokonalý dvojník
Oldřich Nový je už sice 34 let po smrti, ale letos opět ožil. Díky Sašovi Rašilovi (44) v seriálu Bohéma. Z podoby s legendárním hercem byli sice všichni unešení, ale co se týká hodně upraveného životního příběhu Nového, už ne. To, že byl takový workoholik, v seriálu také chybělo.
V Bleskových zprávách se dozvíte, kterak se jeden z obžalovaných z tzv. Švábova gangu vyděračů obhajoval výchovou, jež se mu dostala od Oldřicha Nového: