Májové alias princezně Zpěvance splnili poslední přání!

„S filmováním jsem začala v květnu, a tak když mi produkce navrhla, že bych se měla přejmenovat, máj bylo to první, co mě napadlo,“ vyprávěla herečka. A jak se vůbec dostla k roli Zpěvanky v legendární pohádce? I o tom se píše v knize Princezny českého filmu a také ty televizní.

Našel si ji Zeman
Bylo to někdy na začátku roku 1954, když jí zavolal režisér Bořivoj Zeman a pozval ji na schůzku. „Pozval mě na kávu, tehdy se to tak dělalo, když chtěl režisér herečce nabídnout nějakou větší roli, a po krátkém zdvořilostním rozhovoru mi sdělil, že pro mě má zajímavou nabídku. Že prý točí pohádku podle Boženy Němcové a já bych tam měla mít jednu z větších rolí,“ vzpomínala Stella. „Byla jsem trochu překvapená, do té doby jsem ve  filmové pohádce nikdy nehrála, ale režisér Zeman byla »perzóna« a já byla poctěna, že mě oslovil. Přemýšlela jsem opravdu jen chvilku a pak nadšeně kývla. Když mi navíc řekl, že si v té roli zazpívám a že můj tatínek bude Jan Werich, začala jsem se na natáčení moc těšit,“ vyznala se nadšeně.
A Stella se netajila ani tím, že mezi královskými filmovými dcerami panovala tak trochu řevnivost. „Bylo krásné zahrát si sestry s Milenou Dvorskou a Irenou Kačírkovou. Moc ráda na to vzpomínám. Ale vzpomínám si i na chvilky, kdy jsme občas jedna druhé tak trochu záviděly větší či menší chvíle náklonnosti pana Wericha. Byl to náš filmový táta a někdy se to přeneslo i do samotného natáčení. To hlavně ve chvílích, kdy mu třeba před některou z nás ujela drobná kritika té druhé. ‚Takhle to nikdy nehraj,‘ pronesl občas, a když to ta, které se to týkalo, slyšela, okamžitě zrudla,“ popisovala Stella vztahy filmových princezen.

Přijel pro ni Jerry
A zatímco na filmovém plátně i na divadle se jí dařilo, na muže svého života si musela počkat až do konce léta roku 1990. Tehdy se po letech v Praze objevil Stellin dávný obdivovatel, novinář Jaroslav Mráz.

Jaroslav, který si teď říkal Jerry, Stelle vyprávěl o tom, jak emigroval, jak přežíval v zahraničí zpočátku ze dne na den, ale i o tom, jak se mu teď daří v Kalifornii, kde žije. A Stella si v tu chvíli uvědomila, že k tomu příjemnému redaktorovi, který se jí v dobách jejích hereckých začátků vyptával úplně na všechno, vlastně nikdy neztratila sympatie.

To pražské setkání bylo pro oba zásadní. Rozuměli si tak, že Stella na jaře 1991 dala sbohem pražskému životu a odletěla do Kalifornie, kde už zůstala. Nejtěžší pro ni prý bylo loučení s divadlem. Loučila se představením Černí baroni a na ty poslední okamžiky na scéně pražského Divadla ABC nezapomněla až do svojí smrti. „Bylo to něco úžasného. Kolegové mě zasypali květinami a já věděla, že pro mě končí jedna velká životní etapa. Ale zároveň jsem se těšila na tu novou... Kalifornie mě ohromila. Bylo to něco, co člověk jen tak nevidí. Prostě nádhera. A když tam navíc jste s člověkem, se kterým si rozumíte úplně ve všem, je to ráj na zemi,“ vyznala se později v okouzlení.

Svatba s Jerrym tak byla jen logickým vyvrcholením jejich nově navázaného vztahu. „Měli jsme si hodně co vyprávět, cestovali jsme do exotických zemí, prostě jsme žili jako dva zamilovaní lidé, kteří už přesně vědí, co chtějí. Byla  to nádhera,“ popisovala Stella prožitky svého »amerického snu«.

Splněná vůle
Když jí pak na jaře 1998 její Jerry zemřel, myslela, že pro ni život skončil. Nakonec v sobě přece jen našla sílu žít dál. Pořádala večery pro české krajany, objížděla svoje známé a hýčkala svého psa Jestyho, kterého milovala skoro stejně jako Jerryho.

A právě na Jestyho myslela i ve svojí poslední vůli. „Rozptylte mě na zahradě s manželem Jerrym a milovaným Jestym,“ napsala ve svojí poslední vůli. Pro mnohé to byl šok. Zatímco urnu s popelem svého muže měla v pokoji ve vitríně, její pes ji přežil. Kalifornský veterinář ale splnil její poslední přání a psa, který už byl v té době značně nemocný, uspal.

Stella, která zemřela 5. listopadu 2009,  tak odpočívá v zahradě své kalifornské vily s oběma milovanými...