Svět lemurů: Tady vládnou holky!
Lemur kata obývá naši planetu neuvěřitelných 58 milionů let. Jediné místo, kde můžete tuto poloopici potkat ve volné přírodě, je jih a jihozápad ostrova Madagaskar. Opravdu zajímavý je především jejich vztah k potomkům a hlavně vztahy uvnitř tlupy.
Mezi lemury totiž panuje totální vláda samic. Samci slouží pouze k »výrobě« potomků, jinak si ani neškrtnou!
Kam, pánové, kam jdete?
Lemur kata žije ve velkých tlupách čítajících většinou přibližně 30 dospělých samic. Ta nejzkušenější a nejotrkanější celému společenství šéfuje. Středem světa lemurů jsou ovšem mláďata a lemuří dámy mají skutečně propracovaný systém výchovy svých ratolestí. Mládě lemura totiž může kdykoliv sát mléko od kterékoliv tety z tlupy! Samice se velmi ochotně ujmou i sirotka, jehož matka přišla v madagaskarské divočině o život. Všechny samice v tlupě jsou příbuzné, označení »tety« je proto na místě. Později se ale vztah dospělých k dospívajícím mláďatům mění. Mladí samci mají smůlu, trpěni jsou pouze do puberty, potom jsou vyhnáni a starat se musí sami o sebe.
To jim ovšem nebrání v tom, aby po samičkách nadále netoužili. Vzhledem k tomu, že každá samice je schopná počít mládě pouhé tři dny v roce, probíhají mezi roztouženými samci opravdu tvrdé boje. Každý samec si navoní konec černobílého ocasu podpažními žlázami a potom se snaží svého soka znechutit tím, že mu nepěkně zavánějícím ocasem švihá kolem čumáku. Kdo nevydrží útok tohoto smrádku, ten prohrál.
Drž se, mladej!
Samec s pořádně zapáchajícím ocasem se nakonec dočká sladké odměny, může se pářit. Pak je ale opět nekompromisně vyhnán. Po 136 dnech samice rodí jedno mládě. To se ihned po narození zavěsí mamince za srst na břiše. Tam visí přibližně dva týdny, pak se přesune na matčina záda. Mateřské mléko mu maminka poskytuje asi pět měsíců, zcela samostatné je až o měsíc později.
Pokud se uprostřed pralesa potkají dvě lemuří tlupy, začne pravá dívčí válka. Holky se navzájem opravdu moc nemusí a většina takových setkání končí pořádnou bitkou. Samice v tu chvíli dokonce zapomenou i na své potomky a klidně se řežou hlava nehlava i s mláďaty zavěšenými na těle. Občas se stane, že některé mládě nezvládne lítý boj a pustí se. Okamžitě se ale snaží vyšplhat na první tetu, která běží kolem. Někdy však naskočí na samici z nepřátelské tlupy a je mu za to pořádně vyčiněno. Zraněními, nebo dokonce smrtí ovšem tyto souboje nekončí. Holky si to prostě všechno »vyříkají« a potom se zase spořádaně rozejdou.
Vyznavači slunce
Lemuři někdy bývají označováni jako »vyznavači slunce«. Důvod je prostý. Mají totiž problém s termoregulací, proto se vždy po ránu rozestaví čelem k slunci, rozpaží a snaží se zahřát co největší plochu těla. Vypadají při tom, jako by vzývali boha slunce.
