Do finále Roland Garros už se Tomáš Berdych neprostřílel, padl ale až po pětisetové bitvě s neomylným Robinem Söderlingem - Bohužel...
Tak bohužel... Až do finále antukového French Open se český pistolník Tomáš Berdych (24) neprostřílel... V semifi nále totiž narazil na chlapíka, z jehož rakety létají míčky ještě o kousek rychleji a přesněji. S favorizovaným Švédem Robinem Söderlingem nicméně sehrál skvělou pětisetovou bitvu, v které dokonce vedl 2:1 na sety. V koncovce ho ale důraznější a odvážnější Švéd přece jen zlomil – po 3 hodinách a 27 minutách se radoval z výhry 6:3, 3:6, 5:7, 6:3 a 6:3.
V životním zápase se Berdych rval ze všech sil, které mu ale postupně docházely. Švéd, jenž zjevně prahl po zopakování loňského finále, se postupem času rozjel tak, že mu snad ani nebylo možno vzdorovat. »Urážel« rohy, trefoval lajny... „Musel jsem, Tomáš mě k tomu donutil,“ řekl.
Výhru zpečetil hned při prvním mečbolu, když Berdychův obouručný bekhend zaletěl mimo čáry. „Hrál fakt dobře,“ smekl Berdych sportovně z hlavy svou obligátní kšiltovku. „Myslím, že Robin má velkou šanci to tady celé vyhrát. Respektivě že on jedný má šanci tady Rafu porazit,“ avizoval finále Söderling – Nadal, byť Španěl se na své semifinále s Rakušanem Melzerem teprve chystal...
Berdych se i tak bude vracet s životním úspěchem. Takhle daleko se na turnajích »velké čtyřky« nikdy nedostal... Čest a uznání pak doprovodí hřejivý šek na 280 tisíc eur, takže 7,3 milionu korun.
Může jen litovat, že ten svůj životní zápas nemohl hrát na menším dvorci Suzanne Lenglenové! Centrkurty jsou totiž na grandslamech pro Berdycha nejspíš prokleté! Kdykoli ho totiž poslali do hlavní arény, balil fidlátka... Celkem už jedenáctkrát – 4x v Austrálii, 2x v Paříži, 2x ve Wimbledonu a 3x v New Yorku! „To je fakt, už by to chtělo jednou zlomit...,“ zakoulel očima. „Tak třeba příště ve Wimbledonu,“ hleděl hned vpřed. „No, jestli Tomáš říká, že je antuka jeho nejslabší povrch, pak jsem vážně zvědav, co bude předvádět na trávě,“ těší se už jeho otec Martin, který zápas sledoval přímo v Paříži. „Dnes už má na to, aby nějaký grandslam vyhrál. Jsem si tím jist!“ dodal.
Konec maratonce
Tomáš Berdych měl do dubna 2008 (do Davis Cupu v Rusku) pověst krále tenisových maratonců, vyhrál všech devět pětiseťáků kariéry! Od té doby jich ale hrál také devět a v nich se radoval už jen třikrát... Proč, když fyzičku má nesrovnatelně lepší?!
Lendl radil Berdychovi: Nervozitu si užívej!
Byl to zajímavý telefonát. V 11 hodin dopoledne, jen dvě hodinky před jeho semifinálovým duelem na French Open, zazvonil Tomáši Berdychovi v Paříži telefon. Na druhé straně byl legendární Ivan Lendl, který chtěl ze Slavkova u Brna svého krajana podpořit. A deník Aha! byl jejich krátkému rozhovoru přítomen!
Lendl: „Ahoj Tomáši. Tak zaprvé: Hodně štěstí!“
Berdych: „Dobrý den, děkuju moc.“
Lendl: „A za druhé: Až budeš nervozní, tak si vzpomeň, že přesně kvůli tomu hraješ tenis. Aby ses do těchto okamžiků dostal. Ta nervozita je vlastně cena za úspěch. Užij si to a jdi na něj!“
Berdych: „Určitě, děkuju moc.“
Lendl: „Tak ahoj a vyhraj to.“
Berdych: „Díky moc, takový rady určitě potěší.“
Lendl: „A Tomáši, když v Paříži ještě dvakrát vyhraješ poslední balon, tak to bude dobrý...“ (smích)
Berdych: „Tak to je ta vůbec nejlepší rada. (smích) Zatím se cítím v pohodě, spal jsem dobře, žádný nervy necítím. Teď dám oběd a v jednu hodinu se jde na to! Mějte se a díky. Nashle.“
Tomáš Berdych: Zlomil to už první set!
Ztracený servis už v prvním setu; to byl podle Tomáše Berdycha klíčový moment prohraného pětisetového semifinále na French Open...
Kdy se podle vás zápas zlomil?
„Nevím, jestli takový moment vyloženě nastal. Ale klíčová byla podle mne chvíle v prvním setu, kdy jsem přišel o podání. Kdybych neudělal dvě lehké chyby, mohl jsem první sadu vyhrát. A za stavu 1:0 pro mne by se zápas vyvíjel úplně jinak!“
Přepadla vás snad na začátku zápasu nervozita?
„Vůbec ne, spíš jsem si to chtěl užívat. Být v semifinále je skvělé a tu chvíli jsem si chtěl vychutnat.“
Dával jste zase do míčku velké rány. Domníváte se, že vás Söderling v důrazu ještě předčil?
„Nevím. Neviděl jsem ten zápas z tribuny, těžko se mi to posuzuje. Určitě hrál dobře, agresivně, skvěle podával. A vyhrál...“
Přesto ve druhé a třetí sadě znervózněl, měl jste navrch. Asi je pro vás zklamáním, že jste v tom nedokázal pokračovat. Zdálo se, že ho máte v hrsti...
„Jasně, že jste zklamaní, když neodcházíte z kurtu jako vítěz. Ale zápas byl velmi dlouhý, přijde nervozita... Jak říkám, neměl jsem si nechat vzít ten první set.“
Naposledy jste ho v Miami deklasoval. V čem se od té doby zlepšil?
„Tam jsme hráli na betonu, tady na antuce. V tom je ten rozdíl...“
Cítil jste už v pátém setu, že vám těžkly nohy? Že vám dochází kondice?
„Možná trochu ano. Ztratil jsem sílu v servisu, ani pohyb už nebyl tak dobrý. Pro mne je prostě obtížné hrát na antuce, což jen ukazuje, že po návratu domů musím zase hodně dřít. Získal jsem hodně sebevědomí, musím té pozitivní energie využít. Dokázal jsem si, že všechny ty kluky můžu porazit!“
Jak budete na letošní French Open vzpomínat?
„Hlavně doufám, že nebude dlouho trvat a předvedu podobný nebo ještě lepší výsledek. Ale zatím to byly mé dva nejskvělejší týdny kariéry.“
Máte na to, abyste si splnil svůj velký sen – vyhrát grandslam?
„Věřím, že ano. Teď to bylo semifinále, možná si mohu říci, že lepší je prohrát v semifinále než ve finále. Ale pořád jsem mladý a mám spoustu času. Snad se dočkám...“ (toužebně)
