Dělá ze mě idiota... a přesto ho šíleně miluju!

..

Tím by u mě, ač to zní jako paradox, vzrostla jeho hodnota natolik, že už bych nechtěla nikoho jiného na světě. Jenže on mě tolik miloval, že se mi omlouval za věci, které jsem provedla já. Tolik mě miloval, udělal by pro mě cokoli na světě a to já právě nenáviděla. Je to divné, že? Ale prostě když chlap ztratí svou hrdost a úctu k sobě samému a nechá se ponižovat, dost to bolí i toho druhého a láska je pryč.

Asi měsíc po rozchodu jsem se seznámila s mým nynějším přítelem. A vrací se mi to i s úroky. Do toho muže jsem se na první pohled zamilovala. Vážně - na první pohled! Řekl ahoj a věděla, že je to muž snů, na kterého nemám a nikdy mít nebudu. Ale omyl. Jsme spolu skoro tři roky a za celé ty tři roky jsem se už tolik naplakala, natrápila... a co na to on? Že to na něj hraju, že ho citově vydírám, ještě mi vynadal a usnul.

Ponižuje mě před přáteli, dělá ze mě vážně idiota a naschvál. Vadí mu na mě už i to, že kašlu, smrkám (jsem alergik a vadí mi prašnost). Když jsem nemocná, je mu snad až na obtíž. Zdravý rozum říká, rozejdi se s ním, ale já to prostě neumím. Jsem na něm citově závislá. Je to přeci můj muž snů a já mám strach, že i kdyby mě podvedl, neopustím ho.

Dvakrát už mě opustil on. To jsem byla na sebevraždu a nejhorší je, že tím nejvíc trpěli naši. Do školy jsem chodila s oteklýma očima, že jsem na ně sotva viděla. Někdy už prosím pána Boha, že už jsem si za bývalého přítele vytrpěla dost, ba mnohem víc, ale nevím, co mě ještě čeká.

Je to smutné, alespoň pro mě. Když jsme sami, je to v pohodě, ale ve skupině lidí... :o) Možná jsem udělala chybu, že jsem mu řekla o minulém vztahu a on se teď bojí, abych s ním taky nezačala cvičit.

Je mi líto, že mě za ty tři roky vlastně vůbec nezná a dokáže mi říct, že citově vydírám. Někdy jsem si myslela, že je kamarád od bývalého a ten si ho najal, aby mi ukázal, zač je toho loket, ale toto? Ono je to na dlouhé povídání.. Jediný závěr z toho je, že ta má krutost k minulému příteli se mi teď vrátila o 110% silnější, i s úroky a že z objektivního hlediska jsem hlupák, že s přítelem ještě jsem. Ale kdo nezažil, nepochopí.