Vrr, haf, budíček! A šup z pelíšku. Kamarádi čekají. Pěkně načesat, hop do růžové tašky a, pane řidiči, jedem. Panička do práce, já do psí školky. Jestli to nevíte, jsem čivava, bydlím v Praze a jmenuji se Emička. Je mi rok a půl. Panička mě s sebou brala do práce, ale pak dostala nápad. Psí školka. Do té nechodím za »vzděláním«, ale za zábavou. Smím tam třikrát v týdnu, a když nemůžu, jsem z toho celá nemocná. Chcete vědět, jak to v takové psí školce chodí? Skoro jako v té pro děti…Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
