Tenhle rozhovor se rovná sebevraždě! - Ivan Jonák exkluzivně z vězení ve Valdicích...

> O tom, jak věznice krade vězňům peníze!
> Jak se vypořádává s absencí sexu
> Proč říká, že český prezident patří do blázince?
> Otevřeně a neskutečně natvrdo!

Nedělnímu Aha! dal Jonák exkluzivní rozhovor, ve kterém si nebere žádné servítky a natvrdo popisuje, jak to v jeho nynějším domově ve skutečnosti chodí. Sám ale přiznává, že tenhle rozhovor se pro něj může rovnat sebevraždě...

Tento týden byl opět u soudu, tentokrát jako oběť. Tři obvinění se měli zpovídat ze dvou pokusů o jeho vraždu. Ani jeden ale k soudu nepřišel. Pokusy zavraždit Jonáka se odehrály dva dny po sobě v červenci 1994. Prokop s Kučerou podle obvinění na objednávku Hugera nejdřív umístili pod Jonákův Nissan Patrol výbušninu. Když ujel asi 500 metrů, explodovala. Výbuch poškodil vůz. Jonákovi se ale nic nestalo. O den později na něj na parkovišti vedle Discolandu někdo vystřelil a zasáhl ho do obličeje.

Jakou máte mezi vězni pozici?
„Takhle to tady nefunguje. Zde to je zcela zvláštní. Jeden známý, černý Angličan, který tady sedí, mi jednou řekl: »Vy Češi máte půl hlavy tabák a půl hlavy kávu. Proto chodíte na zdejší pracoviště, kde vám za poctivou práci nedají ani tolik, abyste si ten váš tabák a kávu mohli koupit. To nechápu.« On už seděl i v Anglii, tak může srovnávat a tímhle chtěl říct, že čeští vězni ve Valdicích jsou hloupí. Je pravdou, že český vězeň si nechá úplně všechno líbit. Je to většinou zcela zlomený muž bez vlastního já. O feťácích ani nemluvím, to jsou mimozemšťané. Polovina lidí je tu v souvislosti s drogou. Z toho plyne, že vězni zde mnoho věcí zcela nechápou, drogy jim sežraly mozek. Takže jakou pozici si můžete vybudovat v džungli?

Patřil jste nicméně mezi velmi vlivné muže, máte u ostatních respekt?
„Já mám pozici takovou, že jsem se naučil v této džungli a nejistotě žít. Víc nelze. Ani zdejší králové nemají jistou pozici, zde vládnou drogy! Zoufalý feťák a sociopat, když chce drogy, oddělá klidně i krále. A pak zmizí na ošetřovnu, speciální oddělení, do Brna či do jiné věznice. Můžete rozmlouvat se psem, chtít si vybudovat u psa pozici. Ale podaří se vám to? A to má pes obvykle větší IQ než většina vězňů zde. Pozici tedy nemám, ale umím kličkovat.“

Jak často jste v kontaktu s dcerou?
„Nepřetržitě, stále. Já nemám pouze jednu dceru ale tři vlastní dcery – Sylvii, Lucii a Veroniku. A syna Adama. Se všemi jsem často v kontaktu.“

Jak se vyrovnáváte s absencí sexu?
„Já nemám žádný nedostatek sexu! Dokonce ani jednou jsem necítil potřebu se zařadit mezi zdejší hulibrky a řiťomily. Mám spoustu vzpomínek, zažil jsem v sexu, co zažít lze. Mám velice silnou imaginaci. Sídlo sexu přece není v přirození, ale v hlavě! Zdají se mi nádherné sexuální sny, a je to tak silný prožitek, že ho lze jen stěží odlišit od bdění a skutečných prožitků. A takových snů se mi zdá za noc několik! Před spaním si stříhám vždy pornočasopisy a lepím si z nich koláže, čímž sexuálních snů docílím. Dokáži si zesílit pocit při orgasmu, že je tak silný, že se vyrovná prožitku orgasmu se ženou.“

Máte přehled o současné situaci za zdmi věznice?
„Bohužel mám. Je krize, o které vláda tvrdila, že se nás netýká. Teď vláda nechápe, co se děje, a není schopná situaci řešit. Navíc je prezident šašek, který nás zesměšňuje před Evropou a celým světem svým probolševickým, proruským a antievropským postojem. Jeho místo je v blázinci, a ne tam, co je. Zcela vyřízený psychicky jsem ale z chystaného prodeje ČSA ruskému Aeroflotu. Jen proto, aby vláda měla co rozkrást a utratit za nesmysly. Rusko není seriózní partner, zvlášť poté, co ukázalo, co umí s plynem. Vysmívají se nám! Ale Topolánek jim chce prodat ČSA! Tato vláda sere Palachovi na hrob, jsou to vlastizrádci a zloději.“

Máte možnost číst noviny nebo sledovat televizi?
„Noviny ve Valdicích nemá možnost číst, pokud vím, nikdo, neboť vězni jsou vykořisťováni a drženi hluboko pod hranicí bídy. Za poctivou práci na tzv. pracovištích nedostanou vězni ani tolik peněz, aby si koupili tabák a kávu, natož noviny! Pošle-li jim z lásky (obvykle maminka) peníze, věznice, hůř než nejsprostší mafiánský vyděrač, si strhne 50 %! Noviny zde logicky zakázané nejsou, ale není zde ani jeden člověk, který by si je mohl koupit. Nikdo! Televizi sledovat mohu nadstandardně, neboť uklízím velkou kulturní místnost. Také poslouchám rádio.“

Kolik let za mřížemi vám ještě zbývá?
„Přesně pět let. Třináct let jsem odseděl, a nevím za co. Byli jsme se ženou prvními oběťmi tzv. Berdychova gangu. Mne se jim nepodařilo zabít, tak si zaplatili justici, abych byl zlikvidován takto. Peníze mění skutečnost. Dokonce se profesionálním vrahům, legionářům a válečným veteránům nepodařilo mne zabít na několik pokusů. Tím jsem si u nich vysloužil přezdívku »nesmrtelný prase«. Jak uvedl Kubice ve své zprávě, zločin prorostl do státní zprávy. Já to bohužel odnesl. Tak ještě pět let, nedostane-li se ke slovu v ČR zákon. Ale to asi těžko.“

Máte představu, co budete po propuštění na svobodu dělat?
„Sice na tyhle nesmysly nevěřím, ale žena Ludvika mne v roce 1984 vytáhla k věštkyni, která mi předpověděla úplně celý život, včetně tohoto kriminálu i zbohatnutí. Takže vím, co budu dělat. Prý prezidenta tohoto státu! Po Klausovi, Husákovi, Háchovi a Gottwaldovi tedy nic moc. Asi se teď smějete, to já taky. Problém ale je, že se ta věštba celý život plní...“

Teď otázka trochu na tělo. Máte ulité nějaké peníze?
„Na tohle se slušní lidé neptají nikoho, pane redaktore. Ale spoluvězni se mne na to ptají často. Když vám řeknu, že mám v hlavě uloženo hodně peněz, budete mi věřit? Peníze jsou věc relativní, nejsou a nebyly mým cílem, ale prostředkem. Netrápí mne a obejdu se i bez nich.“

Píšete ve vězení knihu. Kdy vyjde?
„Mám napsaný první díl. Jedná se o autobiografii od narození po postavení Discolandu. Sice se všem, kdo to zatím četl, a to ať už v Americe nebo na mých webových stránkách, kniha líbila, ale já čekal, co řekne režisér Vít Olmer. Byl jsem hodně neklidný, a kdyby se mu nelíbila, asi bych ji hodil do koše. Ale líbila se mu! Kniha je zatím v rukopise a o jejím vydání vedu různá jednání.“

Režisér Vít Olmer má údajně v plánu natočit o vás film. Jak dalece je to reálné?
„Pan Olmer není první režisér, který má tuto myšlenku. Již v roce 1997 tady ten nápad byl, ale jak vidíte, nenatočilo se dosud nic. Jenže pan Olmer je PAN! Dle mého nejlepší a nejschopnější český režisér všech dob. Když on řekne, že to natočí a že to bude pecka, tak mu budu věřit.“

Co říkáte na nové trestní zákony, které v mnohém velmi zpřísňují tresty?
„Je to rozsudek smrti nad životy řady nevinných českých lidí. Absurdně vysoké tresty praktikované zcela zkorumpovanou justicí, která si vůbec neláme hlavu s dokazováním, způsobí totální brutalitu. Zjednodušeně řečeno, zločinci při vědomí tak vysokých trestů budou raději zabíjet svědky. Samotnou zločinnost to vůbec nesníží, neboť krize se prohlubuje a propuštění vězni budou dohánět, co zmeškali, a mstít se za příkoří, ponižování a okrádání ve vězení. Ministr Pospíšil je populistický hlupák a tomu odpovídá i jeho dílko.“

Závěrem...
Po mých článcích si mě věznice ohledně mé publicity hlídá. Píši totiž pouze pravdu a to nemá nikdo rád. Představte si, pane redaktore, že byste byl v mojí kůži. Vězeň v nejhorší hororové věznici. Napsal byste totéž co já v některých článcích? Asi ne, je to sebevražda. Češi totiž raději problémy obcházejí, než by je řešili. Ale to já ne!

Jonákova anabáze

> Ve čtvrtek 7. dubna 1994 byla na Petrovickém sídlišti v Praze zastřelena Ludvika Jonáková. Od stánku se zeleninou viděli svědkově někoho běžet, snad tři osoby, ale policisté loupežný motiv vyloučili. Peníze i příruční pokladna ve stánku zůstaly. Ivan Jonák vypsal odměnu 100 tisíc za dopadení pachatele, ale nakonec uvízl v síti podezřelých sám.
> Šestého září zadržela policie Ivana Jonáka přímo před Discolandem a obvinila ho z objednávky vraždy manželky Ludviky. Proces s ním a dalšími obviněnými začal v roce 1996, ale Jonák byl po dvou letech z vazby propuštěn.
> V lednu roku 1998 byl Ivan Jonák zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů.
> V únoru 1999 soud projednával objednávku vraždy bývalého milence Jonákovy manželky, který měl být také zavražděn. Na základě svědectví dalších obžalovaných byl z objednání vraždy obviněn Ivan Jonák. Celý proces, který se vlekl pět let, skončil nakonec odsouzením Ivana Jonáka za objednávku dvou vražd - manželky a jejího milence - na 18 let do vězení.

Život ve Valdicích slovy Ivana Jonáka: Vzbudíš mě? Dostaneš ránu!