Tátové daviscupových šampionů: Kluci holky nenaháněli!

Dali svým synům rakety do ruky, byli jejich prvními a nejdůležitějšími trenéry. Dnes jsou Martin Berdych a Vlastimil Štěpánek pořádně pyšní!
Vzpomenete si, jak váš syn začínal s tenisem?
Štěpánek: „Ve třech letech. Neměl jinou šanci – buď se mnou bude na tenisu, nebo s maminkou v knihovně. Na kurtech mu to připadalo normální.“
Berdych: „Bylo to někdy v pěti. S manželkou jsme chodili rekreačně hrát a Tomáše občas brali. Koupil jsem mu raketu, ale u tenisu moc dlouho nevydržel. Až když ho přestalo bavit hrát si na písku, zase se vrátil.“
Kdy vás poprvé napadlo: kluk bude profesionálem?
Štěpánek: „Hned jak vzal raketu do ruky! Já celej život trénuju tenis a viděl jsem to. Ostatní děti brečely po prohrách, nadávaly, on to snášel dobře. Měl vůli.“
Berdych: „Já si to nemyslel nikdy. Viděl jsem tu obrovskou konkurenci, 1200 žáků na žebříčku jen u nás v republice. Ti z nejlepší padesátky Tomáše poráželi, nezdálo se mi, že je až taková hvězda.“
Hrozilo, že v pubertě s tenisem sekne?
Štěpánek: „Nehrozilo. I když ho kluci lákali večer ven, nikam nešel a usnul jak dudek.“
Berdych: „On byl neskutečný vzorňouš. Když jsem mu řekl, že po tréninku jdeme běhat, nahodil kyselej obličej, ale šel a neprotestoval. Byl strašně hodnej.“
Naháněl holky?
Štěpánek: „Já mu vždycky říkal: ,Už jen blbej nápad je trestnej.‘ On na to neměl ani náladu.“
Berdych: „Tomáš měl hodně brzo přítelkyni Lucku Šafářovou. Samozřejmě nevím, co se v Prostějově dělo (smích), ale myslím, že mu stačila.“
Kolik vás jeho kariéra stála peněz?
Štěpánek: „Za to bych si koupil polovinu Přerova!“
Berdych: „No, stálo to sice dost, ale dnes bych si za ně moc nekoupil.“ (smích)