Sport 5. listopadu 2011 • 12:00
Fotbalový národ se rozloučil s čarostřelcem Romanem Kukletou: Sbohem, »Kuki«!
9 fotografií
Obřadní síní se nesla Spáleného tesklivá: „Až mě andělé zavolají k sobě…“ Zavolali, nalajnovali hřiště, postavili brány a tribuny tam nahoře jsou nabité. Do fotbalového nebe totiž vstoupil čarostřelec s věčným úsměvem na tváři Roman Kukleta (†46), někdejší žolík Zbrojovky a Sparty.
Pábitel, jenž uměl trhat sítě a rozdávat radost plnými hrstmi na hřišti i v životě, zemřel 26. října na selhání jater. Včera mu v Brně přišlo naposledy zatleskat na tři sta lidí. Ne míč, ale špendlík by zástupy před věnci nepropadl…
„S Romanem jsme zvažovali svatbu,“ plakala přítelkyně Petra. S první ženou se rozvedl, vedl nový život a byl s Petrou nesmírně šťastný. „Měl jsem nejlepšího tátu, jakého jsem mohl mít,“ klopil smutně oči syn Roman (23).
A matadoři, kteří nikdy neuhnuli v žádném souboji, slzeli. Jarůšek, Berger, Dostálek, Mároši, Frýdek… „Kuki si nikdy s ničím nelámal hlavu a tím svým přístupem zvedal náladu mančaftu. Věděl o sobě, že je dobrej. A byl dobrej,“ pronesl za celý fotbalový národ internacionál a brněnský patriot René Wagner.
„Měl jsem rád život bláznivej, já neměl srdce z kamene. Sem tam si někdo vzpomene…“ zní v Kukletově oblíbené. Nikdo nezapomene, »Kuki«! Sbohem a díky…
Sparťan Frýdek: Přinesl růže za bodláky
Za sparťany se s Kukletou přijel rozloučit bývalý špílmachr a stejný hračička jako byl on, Martin Frýdek (42). Přinesl růže a zavzpomínal na přelom devadesátých let, kdy Roman na Letné bavil fanoušky i kabinu.
„Jezdili jsme na soustředění do Františkových Lázní a Kukimu se moc nechtělo běhat. Ale to nikomu. Jenže on přiběhl a vždycky měl na teplákách přichycené bodláky,“ usmíval se.
„Jasně, zkracoval si trať a trenér Uhrin to vždycky podle těch bodláků poznal, ale nechal ho být. Na nás mladší Kuki křičel, že v běhu jsme sice my holubi první, ale na plac se stejně nedostaneme. Škoda, že už tady není,“ pokrčil dojatě rameny Frýdek
9 fotografií
