Podívejte, nové hvězdy - Nejlepší ligoví fotbalisté doma vychovávají své následovníky
Buďte bez obav, žádnou paniku, krize v českém fotbale pomine. Za pár let vyletí nové hvězdy. A je to zaručené, vždyť jsou to přímo synové slavných otců. Ano, žijící klasici českého fotbalu, hráči, na které se léta chodí, doma piplají své špunty jako vzácné květinky. Bedlivě hlídají jejich první fotbalové krůčky. Dávají pozor, aby i dalším generacím fanoušků zůstal zachován odkaz výjimečných genů.
Zase vstanou noví Kuličové, Horváthové, Švancarové. Nevěříte? Aha! pro vás sleduje dráhu ratolestí nejoblíbenějších ligových hráčů.
Kupříkladu tříletý Daniel Švancara v BrněBohunicích snaživě hlavičkuje, už zkouší patičku a věřte, že má dělovou levačku. „Podívej, běhat může kdekdo. Ale na myšlení je na hřišti jen jeden, možná dva. A ti se mají nejlíp, ti vymýšlejí pro lidi, hrají fotbal a lidé je mají rádi,“ vysvětluje táta Petr synkovi. A že útočník Slovácka ví, o čem mluví. Na něj se chodí, on umí vtisknout hře myšlenku. V jeho podání je fotbal zábava.
Stejně jako tvůrce hry plzeňské Viktorky Pavel Horváth. Když vyšle uličkou útočníka, nebo zakroutí trestňák a vymete šibenici, srdíčko plesá. Na zahradě pražského domu mu planýruje záhony dvouletý Patrik. Statečně prohání mičudu, akorát k nelibosti otce kope výhradně pravou. „Je vůbec můj? Já kopu levou, Páťa pravou. Jsem z toho trochu nervózní…,“ kroutí hlavou věčný šprýmař Horvi. Žádný strach, prcek jako by mu z oka vypadl. „Potřebuju, aby kopal oběma, hned zjara zapojíme i levou nohu. Aby mohl hrát vpravo, vlevo, uprostřed, ať má trenér víc možností, kam ho stavět,“ rozumuje.
To u Kuličů v Hradci Králové lítají střepy z lustru, padá omítka, často prý malují. Blonďáček Mareček má totiž střelu jako z děla. Umí i voleje, má odhad na balon, pravačkou míč podebere, kope nártem i placírkou. Obývák. Chodba. Ložnice. Hřiště je všude. „Kope dobře a chce být fotbalista. Akorát, když jde s bráchou na ryby, byl by nejraději rybář. A když pustíte muziku, tancuje jako Michael Jackson,“ stará se mladoboleslavský kanonýr Marek Kulič st.
No, tatíky čeká ještě moře práce, než pokračovatele rodu pošlou na ligový trávník.
Patrik HORVÁTH (2)
Táta: Pavel Horváth (34), záložník a kapitán Plzně.
Vzor: strejda Réza (pozn. – Jan Rezek, útočník Plzně).
Charakteristika: Technický typ jako tatínek, když nechce, nepopoběhne, kope pravou. Má chvíle, kdy nepůjčí balon. Občas ho popadne do ruky, což je znamení, že je konec zápasu. Nekompromisní.
Daniel ŠVANCARA (3)
Táta: Petr Švancara (32), útočník Slovácka
Vzor: tatínek Švanci a hokejisté Komety. Chodí totiž s tátou fandit. Má šálu a miluje, když padne gól. „Třeba bude hokejista,“ krčí rameny Petr Švancara. Umí totiž stejně dobře i s hokejkou.
Charakteristika: Zkouší vše z individuální techniky a tatínek mu vštěpuje, aby ustál každý souboj a nepadal. „Máš jméno akorát tak dobrý na to, aby ti rozhodčí nic nebaštili. Vždycky pískají proti Švancarům...“
Marek KULIČ (3,5)
Táta: Marek Kulič (34), kapitán Mladé Boleslavi, s 10 góly nejlepší střelec podzimu.
Vzor: strejda Adrian (pozn. – Adrian Rolko, stoper Mladé Boleslavi). Naučí ho prý hlavičkovat. „Dosáhne na strop. A když prší, sáhne do mraků a vytáhne sluníčko.“
Charakteristika: Zdatný driblér, dravý a při chuti. Má vynikající střelu a čich na góly. Rád přihrává a chodí fandit tátovi na stadion.
