Jan Železný a jeho barcelonská nostalgie
Stoupl si na olympijský stadion, na místo, kde před sedmnácti lety vybojoval své první slavné zlato. Oštěpaře Jana Železného (43) přepadla nostalgie. „Vidím to jako dnes,“ přiznal, když se rozhlížel po stadionu.
Tehdy byl Estadi Olímpic de Montjuïc napucovaný, červencové sluníčko hřálo mnohem víc než to včerejší prosincové. Ale pořád je to tady! „Čtyři roky jsem tu nebyl, zase mi běhá mráz po zádech,“ usmál se Železný.
Třikrát se stal olympijským vítězem, třikrát mistrem světa. Ale vůbec poprvé si nejcennější kov věšel na krk právě v Barceloně. Hodem dlouhým 89,66 m trumfl rivaly Fina Rätyho i Brita Backleyho. „Tady to všechno začalo. Zlomový moment kariéry.“
Tehdy ještě závodil za rozpadající se Československo, zlaté medaile s ním získali i desetibojař Změlík, kanoista Pollert a střelec Hrdlička. „Já tu moji placku teď ani nemám, je někde v muzeu na výstavě,“ prozradil.
Hry v Barceloně jsou dodnes vzpomínány především kvůli americkému basketbalovému Dream Teamu, Železný má ale vzpomínky jiné. „Zapálení olympijského ohně lukostřelcem, který vystřelil ohnivý šíp. A hlavně pak píseň Barcelona,“ připomenul slavný duet Freddieho Mercuryho a sopranistky Montserrat Caballé. Legendární zpěvák skupiny Queen se už olympijské slávy své písně nedožil, rok předtím zemřel na AIDS. „To byla nepřekonatelná písnička, prý snad nejlepší duet historie,“ upozornil Železný a přivřel oči. Sedmnáct let bylo zase tak blízko...
6.12.2009, 5:00
