Slavík Šebrle!

Netradiční pohled: Roman Šebrle s mikrofonem v ruce. Diváci v hledišti jej vytleskávali už během zpěvu. (Aha! – Mária Rušinová)

9. listopadu 2009 • 02:00

Na tartanu už mu to nejde jako dřív. V anketě Atlet roku, která byla vyhlášena v sobotu pozdě večer, obsadil desetibojař Roman Šebrle (35) až páté místo (potřetí za sebou vyhrála oštěpařka Barbora Špotáková). Přesto v sále pražského hotelu Ambasador sklidil největší aplaus. Všechny totiž uchvátil svým pěveckým vystoupením, v němž si právě ze své klesající formy udělal náramnou legraci.

V roli zpěváka se představil už podruhé. Ale poprvé přišel s vlastní písní! Lépe řečeno s přepracovaným textem hitu Jiřího Zmožka „Už mi lásko není dvacet let“. I Šebrleho kolegové zírali. „Zvládl to skvěle, byl to vrchol večera,“ pochválila jej i vítězka Špotáková. Sama se zpěvu bránila. „Udělám všechno pro to, aby za rok vyhrál kouč a zpíval on,“ řekla v narážce na svého trenéra Černého, vášnivého country-kytaristu.

A Šebrle? Ten svou sobotní roli bral s nadhledem. „Jsem pro každou srandu, na starý kolena mi to je už jedno.“ Byl to pro něj zvláštní pocit – na vyhlášení nejlepších atletů byl už potřinácté, ale teprve letos se dočkal ovací vestoje. Že by předzvěst pěvecké kariéry? Jestli to Šebrlemu půjde jako v sobotu, aby se pomalu Karel Gott začal třást o Zlatého slavíka…

Tohle Roman zpíval

Už mi prostě není dvacet let,

už mi není ani dvacet pět,

a že to moc krásná léta jsou,

přál jsem si, ať mi zůstanou...

U nohou mi ležel celý svět,

stovku dal jsem za deset šedesát pět,

skákal osm metrů, ba i dál,

byl jsem vítěz, málo prohrával.

Čas otupí i ostrý břit

na druhou stranu – dnes mám klid

budoucnosti kráčím naproti,