Věříme? Ne, hoříme!
5:00 – Výzvy jsou krásná věc, hecování je na místě, ale český fotbalový nároďák už musí vyměnit nápisy na tréninkových dresech. Ano, »VĚŘÍME« je výstižný název uskupení fanoušku na facebooku; je to vyjádření zbožného přání postoupit na mistrovství světa. Češi ale musí přitvrdit.
Natiskněte na trika bojovnější zvolání. Co třeba ZUŘÍME... Rozzuření, nažhavení, s tepem pulsujícím jako srdce sopky, postup vyválčíte.
Budovatelské HOŘÍME také není od věci. Zahořet pro dobrou věc znamená často polovinu úspěchu. Jen si to, proboha, nevykládejte, že hoří obrana...
Ti, kdo zahráli na Slovensku dobře, by mohli na hrudi nosit hvězdné – ZÁŘÍME.
Někteří pak PAŘÍME. Ale tohle si nechte až na oslavu postupu. Jistě se pak najde pár ostřílených šikulů, kteří tento povel rychle zrealizují. Ale až na cestě do Afriky.
Pokud je soupeř nemotora, vyrukujte na něj s provoláním: KOUŘÍME! Nemá to rozhodně znamenat, že si dáte o pauze pár šluků za kabinou. Jde o to, protivníka si pořádně »vykouřit«, zostudit jej, zesměšnit.
Jaké exklamace ještě tisknout, aby bojový duch neumdlel? MAŘÍME. Petr Čech zmaří soupeřovy snahy.
ZBOŘÍME. Obránci ničí útok za útokem.
VAŘÍME. Ivan Hašek s kolegy trenéry navaří sestavu štiplavou jako pořádně pálivý guláš. A soupeře si pak uvaří v jeho vlastní šťávě.
POKOŘÍME! Finální heslo. Soupeře, cíle, strmou cestu na MS.
