Patrik Eliáš se dává dohromady po operaci kyčle
5:00 (knp) – Je pošmourné srpnové ráno, většina Pražanů se teprve chystá vyrazit do práce, když Patrik Eliáš (33), momentálně nejlepší český hokejista v NHL, parkuje své černé porsche před rehabilitační klinikou v Praze na Malvazinkách. Tady se pomalu dává dohromady po nedávné operaci kyčelního pouzdra. „Ale moc se mi vstávat nechtělo,“ hlásí.
Před chvílí odbila sedmá ranní, za okny se z trávy odpařuje ranní rosa, když si Patrik vleze do malého rehabilitačního bazénku. Teplota vody: 28 ºC. „Paráda!“ lebedí si. Voda mu na spravované místo dělá dobře. „Plavání je neuvěřitelně zdravý, pomáhá to nejen kyčli, ale i mým zádům,“ pochvaluje si. Většinu času v bazénu obvykle věnuje různým gymnastickým cvikům, aby ulevil stehennímu přitahovači, který jej ještě trochu pobolívá.
Na pořádné cvičení chodí do 25metrového bazénu, kde se může potom dosyta vyplavat. „Tam už je znát kondička. Pokud to člověk pořádně neumí, rychle se unaví,“ popisuje Eliáš. Když má hodnotit své plavecké umění, na chvíli se zamyslí a hledá správná slova. Nakonec se rozesměje, je zřejmé, že do Phelpsemu přece jen ještě něco chybí. „Motýlka bych tam taky hodil, ale možná spíš jednokřídlýho,“ vtipkuje útočník New Jersey.
Ale pozor, vodní sporty miluje. Jako kluk byl v létě pořád u vody, na břehu vymýšlel různé skokanské kreace. „Skákání mi bylo vždycky příjemnější než plavání,“ vykládá a odkrývá svoji tajnou lásku. „Skoky do vody jsou na dívání jeden z mých nejoblíbenějších sportů. Ty miluju,“ překvapí. Logicky si tak nemohl nechat ujít v televizi nedávné mistrovství světa v Římě, počítal světové rekordy.
Neunikla mu ani debata o plavkách, díky nimž jich padly desítky. Se zákazem používání revolučního polyuretanového modelu ale problém nemá. „Mám obyčejný šortky. Byli jsme u švagrový v Itálii a manželka mi tam koupila takové širší. Ty nosím jenom privátně,“ uculuje se.
