Hotovo! Slavia má titul! Trenér Jarolím přišel na zápas překvapivě v saku. Měl snad už tušení?

Hotovo, vymalováno! Slavia obhájila titul! V dohrávce 28. kola I. fotbalové ligy si pohrála na Žižkově se zoufalou Viktorkou jako dítě s ořechy, zvítězila 3:1 a dvě kola před koncem má v tabulce náskok osmi bodů. Nikdo už ji nedožene!

Když v 5. minutě načal Fořt hlavou slaboučkého soupeře, bezmála tři tisíce fanoušků červenobílých spustilo: „Mistři, mistři!“ A nepřestali! „Říká se, že poslední krok je nejtěžší, ale tady to platilo jen před zápasem. Je to super. Převálcovali jsme ligu!“ jásal už v tričku a kšiltovce pro šampiony záložník Dušan Švento.

Obhájci si tak mohli po mizerném jaru konečně oddechnout. Cíl je splněn! „Hlavně, že už máme klid. Zase by se psalo, že jsme v krizi,“ durdil se naoko brankář Martin Vaniak. „Ale ne, vážně. Pro mě je úžasné obhájit první místo skoro ve čtyřiceti letech. Užívám si to,“ dodal a ostatní mu přizvukovali. „Je to skvělé, že můžeme slavit už teď,“ hlásil střelec dvou branek Pavel Fořt.

Slavili, smáli se, popíjeli. A chyběla jim při tom všem jen »maličkost« – pohár pro mistra. „Slavia dostane trofej až po posledním kole. Podle regulí,“ vzkázal svazový šéf profesionálního fotbalu Ivo Lubas.

Jenže ono to Vaniaka a spol. asi ani moc nebolelo. Dočkají se za čtrnáct dnů v Edenu při zápase s Libercem. A navíc, jejich šéfové se budou muset plácnout přes kapsu a vyplatit jim těch 5 milionů korun, které mančaftu za titul slíbili!

Copak je to za šviháka? Kouč mistrů Jarolím!

Šusťáková souprava a na tváři strniště. Tak zná fotbalová liga kouče Slavie Karla Jarolíma (52). Včera byl k nepoznání. Na zápas pod žižkovským vysílačem vyrazil jako švihák v saku a s tvářičkou hladkou jako dětská prdelka. Chlápek, který tvrdí, že z pověrčivosti nikdy nic neplánuje, tentokrát věděl, že si přišel pro titul, a tak se hodil do gala. Samozřejmě zapíral, nicméně s lišáckým úsměvem…

Trenére, co to sako na ligu? Kde zůstaly šusťáky?
„Ale vždyť já ho normálně nosím. Třeba tuhle, kdy to bylo... (culí se) Jo, na derby se Spartou jsem ho měl.“

Vážně? Ale tady jsme jen na Žižkově. Jste podezřelý z toho, že tentokrát šla vaše pověstná pověrčivost stranou. Že jste si byl titulem jistý…
„No tak já vám slibuju, že odteďka budu sako nosit na každý zápas. Ale no tak dobře, je to dobrý postřeh.“ (spiklenecky mrkne)

Kdy jste věděl, že už to máte v kapse?
„Když jme dali Viktorce třetí gól. A také proto, že jsme tam měli ještě další šance.“

Co dobrého si dáte na oslavu?
„Loni bylo červené vínko a doutníček. No však víte, že se zase něco najde. Přijdou kamarádi a něco vymyslí.“

Oslavy? Ráno je trénink!

Divoký mejdan? Alkohol? Být po vůli trenéra Jarolíma, slavili včera slávisté v polotichu a nasucho. „Povolím maximálně něco malého,“ utřel přísný asketa rozjařeného záložníka Jaroslava Černého.

„No co? V úterý v deset je trénink,“ prohlásil kouč s maskou Fantomase a vzápětí vyprskl. Obhajoba titulu se slavit musela. Na Žižkově, v Edenu i posléze na tradičním místě: v Café Svatého Václava na Václavském náměstí.

Už v kabině a na hřišti se všichni zlili šampaňským; střelec dvou branek Pavel Fořt řval krátce po sedmé na celé kolo: „Kur.., je to tam!“ Fotbalisté se naskládali na improvizované jeviště zapůjčeného přívěsu, stadion se otřásal, reproduktory poskakovaly. „Doufám, že se tu budeme takhle scházet každý rok,“ křepčil Jarolím, pěly se česká a slovenská hymna, Francouz Belaid se ujal Marseillaisy, přidali se i ostatní cizinci.

A závěr, velké »mastné« fiále? Stejné jako loni. S kuřaty, kachničkou a plzní na největším českém náměstí. Noc byla mladá až dlouho do rána...

Konec liché Sparty

Slavia jen tak mimochodem zbořila jeden mýtus. Až dosud v historii samostatné české ligy (od roku 1993) totiž pravidelně vyhrávala liché ročníky Sparta. Ta letos bude ráda alespoň za druhou příčku...