Luděk Zelenka: Jak se potí anděl

Vsaďte se klidně, že kdyby se točil Anděl Páně II., jednu z rolí dostane fotbalista LUDĚK ZELENKA (35). Lepšího anděla totiž najdete jen stěží. Nikomu tak nesluší perutě, blonďaté lokny a zlatem vyšívaný bílý hábit jako šutérovi z Julisky. Boží posel, jen se vznést na nebesa...

Na mikulášské besídce fotbalové Dukly tiše ševelil křídly, plul vojenskou klubovnou a rozdával, stejně jako na trávníku, radost a úsměvy. S sebou vodil věrné parťáky čerta s Mikulášem, nadšené děti měly oči navrch hlavy. A když anděl vyhlásil besedu, spustily vodopád zvědavých otázek. „Třeba je zajímalo, proč si čert neustále hraje s ocasem?! Na to se těžko odpovídá... Ale v kabině to bude mít teď čertík těžký. Budeme dávat pozor, aby si tolik nehrál,“ chechtal se »blonďáček« Zelenka.

Anděla mu prý přidělili podle charakteru. „Mám takovou starostlivou a ušlechtilou povahu,“ zapýřil se cudně. Čerta, umouněného rohatce, bravurně zvládl obránce Jan Vorel. V mikulášském rouchu se zase našel vytáhlý útočník Lubomír Blaha. „Byli jsme ve škole, pak na Dukle, celé odpoledne jsme v tom šaškovali. Ale bylo to fajn,“ liboval si andělíček Zelí.

Caparti se nebáli, spíš je zajímalo, proč má anděl žluté stulpny a Mikuláš tenisky. Čichali, jestli čert smrdí sírou. „A nám v tom bylo děsný vedro. Já se třeba pod tou parukou potil, jako bych byl v pekle. Nejsem totiž na vlasy zvyklej! Léta už je nenosím. A čůrky potu mi tekly až mezi půlky,“ oklepal se Zelenka, anděl s ďáblem v těle.

Jedno je ale jisté, druholigová Dukla měla parádního cherubína; generála mezi anděly.

Nadílka fotbalistům - Komu brambory?

Sparťanům
Měli by se smažit v pekelném kotli. Za to, že své fanoušky obludně zlobili týden co týden.

Slávistům
Aspoň tři brambory. Za ten ostudný závěr roku. Hoši, máte roupy, nebylo to bez kazu...

Nároďáku
Buď brambory nebo rovnou uhlí do punčochy. Za špatnou hru, povýšenost a trápení fanoušků.

Komu pamlsky?

Milanu Barošovi
Za to, že se polepšil a dává konečně góly. Co bude nejlepší? Asi turecký med.

Slávistům
Za valnou část podzimu. Za dobré výkony, pěknou hru a vždy vcelku slušné chování.

Janu Kollerovi
Na závěr kariéry za ty roky, kdy dával góly, táhl nároďák a nikdy nenosil nos nahoře.