Originál značky Horváth: »Vypil« gól!

Pavel Horváth se v sobotu vytáhl. Nejen perfektní střelou, ale zejména následným dramatickým výstupem.

1. září 2008 • 02:00

PLZEŇ – Horlivé přetahování dresů, posílání vášnivých polibků, pekelná salta, zběsilé tance… To vše už tady bylo. Ale kousek, jímž v sobotu oslavil skvěle kopnutý trestňák do sítě Teplic Pavel Horváth? Unikát!

Kapitán plzeňské Viktorie oslnil fotbalovou ligu zbrusu novým způsobem oslavy vstřelení branky

Plzeňský kapitán posunul tuzemské fotbalové divadlo o nutný kus kupředu. Protřelý vtipálek svůj gól přímo na place neotřelým způsobem »vypil«.

„Věděl jsem, že se v Plzni konají pivní slavnosti na ukončení léta. Takže jsem po gólu naznačoval, že si jedno natáčím a ochutnávám,“ usmíval se »Horvi«. Pantomimická vložka se mu vyvedla náramně. Radostně si doběhl k fiktivní pípě, načepoval a stačil i ochutnat. Přes 7000 diváků ve Štruncových sadech se mohlo utleskat.

Možná i proto, že Horváth svou kumštýřskou vsuvku neplánoval. Vyplynula z průběhu zápasu. Sama od sebe. „To víte, já jsem spíš sváteční střelec,“ povídal autor padesáti prvoligových zásahů. „Nedávám deset dvacet gólů za sezonu, abych si něco připravoval,“ vysvětloval. Do uměleckých dějin českého fotbalového dramatu se přesto vtěsnal.

Čeští hráči jsou totiž na vymýšlení inovativních oslavných fines líní. S výjimkou několika klaunů typu Petra Švancary (karikoval Robina Hooda), Tomáše Juna (imitoval kouření cigaret) či Marka Střeštíka (napodoboval rapera 50 Centa) zpravidla opisují. Je to snazší.

I proto se až do soboty na stadionech horlivě kolébalo (po vzoru Bebeta), trsalo (à la Roger Milla), nebo létalo (ve stylu Rubéna Sosy). Páté kolo Gambrinus ligy však tento repertoár přece jen konečně rozšířilo.

Ve jménu hlavního sponzora soutěže. S noblesou filuty Horvátha.

Dřív jsem brnkal na kytaru

PLZEŇ – V Česku se pyšní známějším chrupem než Brazilec Ronaldinho. Nachytat kapitána Plzně PAVLA HORVÁTHA (33) zamračeného? To se snad ani nedá. Vyhlášený šprýmař se zubil i po sobotní originální oslavě trefy do sítě Teplic.

Vypadalo to, že se bavíte vskutku náramně…
„Bylo to spontánní – oslava i radost z gólu. V tu chvíli jsem se těšil hodně. Jenže zápas nakonec skončil remízou jedna jedna, což mi náladu trochu zkazilo.“

Tak či onak, do paměti vejde zejména váš obřadný kousek. Už jste někdy předvedl podobný?
„Když jsem dával gól proti Feyenoordu (v dresu Teplic), tak jsem imaginárně brnkal na kytaru. Na tribunu za bránu chodili kluci z Kabátů, chtěl jsem jim ho takhle věnovat.“

Fotbalisté dnes metají salta, střílejí šípy… Zaujala vás některá z těchto jedinečných oslav?
„Pokud jde o salta, tak ta třeba já se svými gymnastickými vlohami nebudu metat nikdy (smích)… Ale líbilo se mi, když Luděk Zelenka střílel po ostatních kulometem, nebo po nich házel granáty.“

Dotaz na závěr: na opravdovou plzničku večer po utkání došlo?
„Došlo. Ale jen na malou desítku. Jak říkám, výsledek nebyl takový, jaký jsme si přáli.“