Jan Koller: Bez gólu
MOSKVA – Debutoval v ruské lize, poprvé oblékl dres Samary, ale gólu se nedočkal. Český útočník Jan Koller, elitní kanonýr, nastoupil za velkého očekávání do utkání 13. kola na hřišti Jaroslavle. Zápas skončil bezbrankovou remízou.
Český kanonýr měl premiéru v ruské Samaře
„Nejsem spokojený, útočník by měl být nebezpečný“
Na start musel čekat víc než týden. Z Norimberku dlouho nepřicházely všechny potřebné papíry, které byly nutné k dopsání na soupisku. „Stačil jsem si aspoň prohlédnout město a viděl jeden zápas z tribuny,“ zmínil Koller. Po přestupu z bundesligy, kde se ovšem i on podepsal na pádu do soutěže o patro níž, byl pořádně nabuzený.
V sobotu vběhl na trávník v Jaroslavli v základní sestavě, jenže se netrefil. Při domácí premiéře za týden bude očekáván daleko horečněji. V Samaře je obrovskou hvězdou, a už by si přál vstřelit gól. „Z prvního zápasu nemůžu být úplně spokojen se svým vystoupením. Vždyť útočník musí být nebezpečný, měl by dávat góly,“ zlobil se sám na sebe. Neměl vyloženou šanci, domácí pozorně bránili. „Ale se zápasem jsem spokojen, herně to bylo v pořádku, jen chyběly ty góly.“
Půlrokem v Norimberku se protrápil, kariéru v reprezentaci uzavřel červnovým propadákem na mistrovství Evropy, teď si chce fotbal zase užít. „Klub, spoluhráči, prostředí, všechno vypadá dobře,“ pochvaloval si. „Každý nováček potřebuje čas, aby si zvykl na nový tým, trenéra, na novou soutěž. Ale myslím, že se adaptuji rychle, tým hraje kvalitně.“ Pak už povídal zase o zápase. O převaze v prvním poločase, o urputné obraně Jaroslavle. „Nějaké momenty, kdy jsme mohli otevřít skóre, by se našly.“ Od příštího zápasu slibuje zlepšení. „Chci být mužstvu užitečný svými góly, věřím, že se dočkám.“ Celý zápas po zranění odehrál i Jiří Jarošík.
Co už v Rusku prožil
Zmokl při zápase s Kazaní. Stadion Samary totiž není zastřešený. Ale bude se stavět nový.
Dostal kytici, knížku o Samaře a vylosoval vítěze auta zn. Lada Kalina.
Dával rozhovory. V němčině, tak se překládalo. Ruštinu po pěti letech školní výuky zapomněl a ještě ji neoprášil.
Našel si bydlení na břehu Volhy. Až bude volno, chce se po řece svézt na lodi.
Dostal pokoj na báze s velkou postelí, aby se pohodlně vešel. Měří 202 cm!
Byt mu zařídili komplet na klíč lidé z klubu. Neměl s tím žádnou starost.
Poznal trenéra Sluckého, který je jen o dva roky starší než on. „Zdá se, že vyznává moderní trendy.“
Autor: (maš)