Tajemství gólmana fotbalové reprezentace: Vada zraku! Musí chytat v kontaktních čočkách!

Má teď zrak jako ostříž. Od jara totiž nosí kontaktní čočky. Brankář fotbalové reprezentace PETR ČECH (26) je ještě lepší, připravenější, k dokonalosti mnoho neschází. „Něco jsem začal tušit loni v prosinci, kdy jsem dostal gól na Arsenalu. Zdálo se mi, že nějak špatně vidím,“ vyprávěl o pohnutkách, proč si nechal vyšetřit zrak a předepsat čočky.

Míč po lehké střele Gallase mu tehdy proplaval nad rukavicemi, vypadalo to jako obrovská chyba, jako kdyby zaspal. „Pak jsme dělali s trenérem brankářů srovnání záznamů z minulé a téhle sezony. A třeba co se týče centrů, byl vidět poměrně rozdíl v mém pohybu. Tak jsem šel na vyšetření, které potvrdilo zhoršení zraku.“

S čočkami se teď prý cítí o sto procent jistější, zvykl si na ně a nosí je na zápasy i na tréninky. V běžném životě to většinou není nutné. „Mám je v každé tašce, nosím je všude a během zápasu má náhradní náš lékař, s nímž mám smluven speciální signál pro případ, kdy bych potřeboval výměnu. Naštěstí se nestalo, že by mi vypadly,“ popsal Petr Čech. Nasadil by si je sám, je to otázka půl minuty, stačí jen stáhnout rukavice. „Akorát první den jsem vstával o hodinu a půl dřív a před zrcadlem si to trénoval. Trvalo mi to, než jsem je nasadil.“

Útočníkovi Janu Kollerovi jednou vyklouzly z očí a pak lezl po kolenou a hledal je v trávě, nenašel a dohrával s jednou čočkou. Pavel Nedvěd si raději nechal udělat operaci očí. „Můj problém není tak velký. Brýle nosím minimálně,“ uzavřel.

Co také dokáže »čaroděj Čechíno«? Rozehnat mraky, přivolat sluníčko...

Večer ještě cedilo, ale v sobotu ráno už sluníčko rozhrnulo mraky a českým fotbalistům poprvé prozářilo trénink. Poprvé s nimi také vyběhl i Petr Čech. „Nevím, jestli vozím pěkné počasí, to asi neumím. Spíš se mnou soucítí příroda,“ uculoval se brankář. Ve středu prožil ve finále Ligy mistrů obrovské zklamání, Chelsea prohrála s Manchesterem až na penalty. „A to bolí víc, než když prohrajete 0:3,“ rozjímal s tím, že si chce náladu spravit na mistrovství Evropy.

A rozhánět chmury na duši mu měly pomoct právě hřejivé paprsky. „Hned je lepší nálada, když se probudíte a máte sluníčkem zalitý pokoj,“ liboval si Petr Čech. Kroužil s kolegy Zítkou a Blažkem po malém stadionku, povídali si, z tlampačů na dřevěné tribuně vyhrávala kapela Queen. Brücknerův tým byl jeden úsměv, vtípky sršely, fotbalisté v pestrém tréninku zkusili i nohejbal přes vysokou síť, pak hráli volejbal, vydováděli se jako malí kluci…