Probuzení?
PRAHA - Nejnižší návštěva podzimu na Letné neviděla žádnou fotbalovou krásu. Však se v zápase 11. kola první ligy mezi Spartou a Kladnem (4:1) ozývalo skandování »My chceme Spartu!«.
Sparta se »nakopla« čtyřbrankovým vítězstvím nad Kladnem
Ochozy v závěru i tleskaly, ale nemoc, která obhájce titulu postihla, ještě zcela vyléčená není. Radovat z vítězství se mohl jen kvůli nemohoucnosti oslabeného kladenského útoku.
Po diplomatických tazích chyběla v sestavě hostí jejich momentálně největší hvězda - útočník Jiří Jeslínek. V brance domácích se naopak představil Tomáš Grigar, který chytal naposledy přesně před rokem. Tehdy v zápase s Brnem udržel při výhře 2:0 čisté konto. Včera se mu to dařilo jen necelých devět minut, pak společně s obranou zaváhal a po trestném kopu poslal Bartoš z malého vápna hlavou Kladno do vedení.
„První půli jsme protrpěli. A gól na dva jedna před přestávkou pro nás byla veliká vzpruha,“ liboval si sparťanský trenér Michal Bílek. „První poločas byl velice povedený, ale sráží nás individuální chyby, které neustále opakujeme,“ zmínil kladenský kouč Jaroslav Šilhavý situaci ze 43. minuty. To vedení na stranu Sparty strhl po souboji bojovníka Doška a nedůrazného gólmana Pavlíka letenský kapitán Pospěch. Vyrovnání zařídil už chvilku před tím nekompromisní ranou Kisel.
Jenže v první půlhodině měl na svých kopačkách nejméně dva góly při brejcích hostující Semerák! Bůhví, jak by zápas dopadl, kdyby svou prvoligovou premiéru v základní sestavě oslavil gólem. I tak to bylo na domácí fandy moc a na řadu přišlo skandování »Bílek ven!«. „Nebylo to poprvé. Věřím, že až přijdou lepší výsledky, tak tohle odpadne. Je to jen na nás,“ věří v návrat starých dobrých časů Bílek. „Takový zápas nám může strašně pomoct,“ tuší kapitán Pospěch, ale sám ví, že jedna výhra nic neřeší. Ta další by měla přijít už ve středu v domácím poháru proti Bohemians.
Došek: Pokora musí být!
PRAHA – Konečně se zase trefil! LIBOR DOŠEK (29) čekal na svou další, v pořadí již pátou, trefu v sezoně od začátku září. Dočkal se až v duelu s Kladnem, v němž si připsal i asistenci na vítězný gól.
Při poháru s Curychem na vás fanoušci nevybíravě křičeli, dneska vám tleskali. Vnímáte to?
„U mě to je pořád dokola. Jsem víceméně zvyklej, že když se nedaří, tak mám jít ven, když se daří, tak se mi tleská. Není to nic nového.“
Kromě gólu jste měl ještě další šance či pološance…
„Myslím, že to nebyly pološance, ale tutovky. Alespoň dvě! Hlavně, že jsem aspoň jeden gól trefil. Teď už by to mohlo být lepší.“
Oproti prvnímu poločasu vypadal zápas po přestávce jinak, čím to je?
„Bylo přesně vidět, že to je i hodně v hlavách. Když si člověk věří, tak je i to štěstíčko. Musíme dřít, věřit si a makat. Ale hlavně si teď nemůžeme myslet, že to všechno půjde samo a už je to v pohodě. Pokora do dalšího zápasu musí být!“
Autor: JAROSLAV PEŠICE
Foto Aha! – Denisa Hamerníková