»Lener je klaun«

Skoro se nemůže dopočítat, kolikrát musel útočník JAROSLAV BEDNÁŘ (29) opustit hokejovou reprezentaci těsně před mistrovstvím světa. V žaludku mu nejvíc leží trenér Lener, jenž ho vykopl hned dva-krát. Až letos mu to konečně vyšlo, chce něco předvést, dokázat, že na to měl i v minulosti

Konečně jste se dostal na mistrovství světa. Jak je vám po těle?
„To si vůbec nedokážete představit, jak jsem rád... Cítím obrovské uspokojení, splnil jsem si sen. Teď by to ještě chtělo něco ukázat a dokázat všem, že jsem na to měl. Možná si někdo řekne, že jsem se do Rigy dostal na úkor mnoha odmítnutí, ale to je mi jedno.“

Byl jste po předchozích zkušenostech při zužování nominace nervózní?
„Právě že vůbec. Od prvního dne jsem byl v klidu, šel jsem po své linii. Popral jsem se o místo a jsem trenérovi vděčný, že mě vzal.“

Věřil jste, že to vyjde?
„Ne, spíš jsem si to přál. Mluvil jsem s panem Hadamczikem na začátku o tom, jestli je nějaké procento šance. Pokud ne, aby mi to řekl jako Vláďa Růžička loni, když byli k dispozici všichni z NHL. Abych se zbytečně nemlátil měsíc v kempu. Takové jednání mám rád, když to člověk řekne na rovinu. A trenér mi řekl, že se musím o to poprat, být lepší než jiní hráči. To je pro mě motivace, nikdy jsem totiž nedostal nic zadarmo.“

Které vyřazení vám leží nejvíc v žaludku?
„Určitě to, když jsem přijel z Floridy, kde se na mě byl Lener podívat s tím, že by chtěl, abych jel na mistrovství. Měl jsem odehrát dva zápasy, ale nakonec jsem odehrál snad čtyři, ale nevešel jsem se ani mezi širší nominaci náhradníků, kterých bylo osm. To jsem byl hodně zklamaný.“

A co v Praze?
„Další rána. Nenominoval mě a pak měl ještě kecy, prý že mám na něj extra smůlu. To mi vadilo, byl jsem nepříčetný a málem jsem se neudržel. Přistihl jsem se, že jsem v emocích. Co předvedl, je komismus. Normální klaun, když řekne něco takového v momentě, kdy člověk nemá náladu na žertíky. Dělal si legraci. Bohužel to zase nevyšlo, snad příští rok. To nebylo na místě. Teď mi to přijde už vtipné.“

Trenéra Lenera zřejmě nemusíte...
„Tomu člověku jsem nic neudělal, nemusím ho. Užil jsem si s ním svoje. Počínaje dvacítkou až po angažmá ve Spartě a v nároďáku. Myslím si o něm své, ale nebudu to řešit. Teď jsem konečně dostal šanci.“

Hrál jste v Rusku, pod jehož křídla Lotyšsko dlouho patřilo. Víte něco o zemi pořadatelů?
„Vůbec nic, ale od chvíle, kdy jsme vystoupili z letadla, se mi to tady líbí. Připadal jsem si jako na dovolené. Teplo, když jsem z letadla viděl tu pláž, moře. Nevěděl jsem, do čeho letíme. Jsem blbej, že jsem si vzal jen jedny kraťasy.“

Máte něco na ukrácení dlouhé chvíle?
„S Honzou Hejdou jsme si vzali PlayStation, jinak si nemyslím, že bude moc času na běhání po krámech a památkách. Bude se odpočívat, regenerovat a hrát hokej.“

Máte s sebou cédéčko s muzikou vaší přítelkyně Dary Rolins?
„Právě dodělala novou desku, ale ještě mi od ní nestačila přinést kopii. Písničky jsem slyšel a moc se mi líbí, takže je škoda, že to nemám. Přál bych si, aby přijela, ale má našlapaný program. Říkal jsem jí, jak je to tady pěkné. Snad přiletí s ostatníma holkama na čtvrtfinále.“

Bednářovy nominační potíže

• 1998 (Basilej):
  Ještě cestoval na Švédské hry, které se konaly týden před začátkem mistrovství. Na něj ale nejel. Podobně jako Zelenka a Kaděra.
• 2000 (Petrohrad):
  V přípravě ho trenéři Hlinka s Augustou občas vyzkoušeli. Ale mistrovství pro něj bylo příliš vzdálenou metou.
• 2001 (Hannover):
  Na turnaje Euro Hockey Tour jezdil. Ale do Německa mu nepomohla ani vizitka nejlepšího střelce finské ligy.
• 2003 (Helsinky):
  Na Floridě i v přípravě hrál v životní formě. A přesto od kouče Lenera uslyšel: „Nechci tě.“ Co on na to? „Nejhorší moment kariéry,“ řekl.
• 2004 (Praha):
  A opět bezvýznamný slib jisté nominace od Lenera. Útočník se pakoval den před začátkem turnaje v Praze.
• 2005 (Vídeň):
  Kouč Růžička mu na rovinu oznámil, že ho nevezme ani do přípravného kempu. „Aspoň férovej přístup. Ocenil jsem to,“ podotkl Bednář.