Nezmar: Rambo pod prášky
LIBEREC – Utrží bezpočet ran. Je otlučený, sešívaný jako válečný veterán. Konec ligové sezony prožil pod prášky, jako v mírném rauši. Liberecký útočník JAN NEZMAR (29) vletí do každého souboje po hlavě, není se čemu divit.
Utrží bezpočet ran. Je otlučený, sešívaný jako válečný veterán. Konec ligové sezony prožil pod prášky, jako v mír-ném rauši. Liberecký útočník JAN NEZMAR (29) vletí do každého souboje po hlavě, není se čemu divit.
Jiného by nesli na nosítkách a pracně oživovali, on jako by bolest necítil. Vždycky se oklepe. Poslední dva zápasy dohrával s natrženým svalem, krevní sraženina tlačila na nervy ve svalu. Chodit skoro nemohl, běhat musel. „Na Spartě jsem si to natrhl, pak se mi tam udělala cysta, zvápenatělo to a tlačilo i na šlachy. Příšerná bolest, polykal jsem prášky, abych se z toho nezbláznil,“ vzpomíná na závěr sezony Nezmar.
Tohle lidé nevědí. „Něco má z Terminátora, něco z Ramba a hodně z nezmara,“ říká o něm kamarád Václav Koloušek, záložník Innsbrucku a bývalý liberecký parťák. Vcelku trefné přirovnání…
Najdete v lize jiného železného muže? Sotva. Jako býk v koridě sveřepě drží do posledního vydechnutí, nepoddá se, zapře se a bojuje. Tak se Nezmar popral s dvěma posledními zápasy. „Proti Teplicím i v Mladé Boleslavi jsem nastupoval bez tréninku. A s práškem proti bolesti. Dalo se to vydržet, ale po zápasech to bylo už krušné.“ Lidé nic nevěděli, soupeři také ne.
Budil se ze spaní, věčně chodil po doktorech a říkal si, že kdyby nebyl v sázce titul, vykašle se na to. „Nakonec to dopadlo, jak nejhůř mohlo. Spadli jsme na čtvrté místo a zbyl na nás jen Intertoto Cup. Cysta mi praskla a krev se vylila do stehna. A ještě jsem dostal čtvrtou žlutou a první zápas na podzim nehraju,“ ucedí ještě dnes vztekle.
Tlak krve bodal až pálil k zešílení, už se chystal na operaci, ale pak mu doporučili léčbu klidem. Dostal další prášky, tentokrát na vstřebání krve a proti zánětu. „Nejvíc to bolí, když si sedám na záchod. Ale lepší se to. Denně plavu, cvičím ve vodě. Jedu k moři a tam už budu běhat a rozhýbávat tělo ve vodě.“ Mávne rukou, tohle prý není nic dramatického. Ovšem ligové jaro znamená pro Nezmara přinejmenším slušně zaplněnou kartu pacienta.
Vzpomínáte? Duel proti Slovácku dohrál se sešitým obočím. Odehrál i další zápasy pod injekcemi. Měl pomlácenou krční páteř, že byl rád, když se jako hostinský z Vesničky mohl vůbec otáčet celej… „V každým zápase člověk dostane hodně ran. Lokty do krku, to je při hlavičkovém souboji normální. Táta má pravdu, když říká: je to fotbal, ne šachy; jestli chceš fňukat, sedni si k šachovnici,“ uzavírá Jan Nezmar.
