Pavlína Šmicrová: Anglii, nebo teplo!
PRAHA – Kočovný život jí nevadí, ještě dva roky by ho vydržela. Ale kdyby se měla vrátit domů, přála by si, aby Vláďa v Česku fotbal nehrál.
Kočovný život jí nevadí, ještě dva roky by ho vydržela. Ale kdyby se měla vrátit domů, přála by si, aby Vláďa v Česku fotbal nehrál. PAVLÍNA ŠMICROVÁ, manželka fotbalového hračičky s velkým srdcem Vladimíra Šmicra a maminka sedmileté Natálky a čtyřletého Jirky uvažuje: „Děti jsou ještě malé, šla bych ven.“
Zase se stěhovat? Vždyť se říká, že je to horší než vyhořet?
„Ještě jsem naštěstí nevyhořela a to stěhování bych zvládla. Když Vláďa dostane dobrou nabídku, šla bych ven. Natálka sice chodí do školy, ale dalo by se to zvládnout. Škola a podmínky pro rodinu by k té nabídce pochopitelně musely patřit.“
Kam ven? Máte nějaké přání?
„Víte, já bych jako vždycky respektovala manželovu volbu. Je to jeho kariéra. Ale kdybych si mohla vybrat, tak bych kvůli fotbalu šla do Anglie. Tam má fotbal úžasnou atmosféru, jsou plné stadiony, skvělí lidé. A kdyby nevyšla Anglie, tak bych si přála jít někam do tepla, k moři.“
Něco jako ve Francii?
„Přesně tak. V Bordeaux nám bylo krásně, byla jsem tam moc spokojená a děti také.“
Byla? Vždyť tam máte dům! Kdo se vám teď o něj vlastně stará?
„Nikdo, (smích) protože ho v nejbližších dnech budeme prodávat.“
Tohle ale vypadá, že chcete zůstat v Česku. Nebo ne?
„Ale jo, když bychom zůstali doma, bylo by to fajn. Děti tady mají babičky, dědečky. Byli bychom v klidu a v pohodě.“
A Vláďa by hrál za svoji Slavii, která ho moc chce…
„Hm, samozřejmě, že budu jeho rozhodnutí respektovat. Ovšem já bych moc nechtěla, aby tady hrál. Myslím si, že kdyby nedostal zajímavé angažmá v zahraničí, tak by měl raději skončit.“
Bojíte se reakcí českých lidí? Že by to Vláďa, úspěšný, bohatý fotbalista neměl lehké? Závist v Čechách kvete…
„Ano, to je pravda, dost jiných fotbalistů to poznalo a Vláďa to moc dobře ví. Myslím, že by tady hrát neměl. Má fotbal rád, bude ho chtít na nějaké úrovni dělat dál, to je jasné. Jen ať nedělá trenéra.“
Myslíte, že by se z vašeho pohodového muže stal kouč nervák?
„To také, a nebyl by s dětmi, až porostou a budou dospívat. Vím, že by chtěl dělat nějakou funkci na svazu, aby zdejšímu fotbalu pomohl a mně by se to také líbilo. Ale trenéřinu (s úsměvem kroutí hlavou)? Tu ne!“
