Končí Karel Poborský - Sbohem, mistře...
PŘÍBRAM – Škoda, že už to přišlo. Ale čas nejde zastavit. Zítra dá fotbalu sbohem jeden nezapomenutelný a nenapodobitelný hráč. Originál. Osobnost. Rozlučte se s jeho finesami, parádičkami, vtipnými góly lobem i chytráckými přihrávkami. Do fotbalového důchodu jde KAREL POBORSKÝ (35), klasik českého fotbalu.
Jen jeden z trénérů může říct, že ho zná dokonale. Vytáhl si ho už v žácích, trénoval ho v Českých Budějovicích, ve Viktorce Žižkov i ve Spartě. Bydlí o pár ulic dál na Hluboké a dnes je jeho podřízeným v českobudějovickém klubu, kde je Karel Poborský šéfem. Trenér JIŘÍ KOTRBA pro Aha! vypověděl, jaký je jeho nejoblíbenější hráč kariéry…
O PRVNÍM SETKÁNÍ
„Jednou jsem takhle stál u lajny, na okresních žákovských výběrech, a vybírali jsme krajskou jedenáctku, a říkám: Támhleten kluk, ten jak ustřelený kecky, tam vpředu, toho bych chtěl mít u nás v Budějicích. A stojí tam se mnou chlápek a povídá: To je můj kluk, tak si ho vemte. A když bude zlobit, jednu mu vražte. Byl to pan Poborský, dobrá duše třeboňského fotbalu, a Karla nám dal, aby z něj něco bylo...“
O TALENTU
„On byl hubenej, jako když má souchotiny. Hubený ručičky, nožičky, tělocvikář se bál, že se mu něco stane. Ale Karel pak vzal balón a uměl všechno, basket, fotbal, volejbal, jemu to nadělil pánbíček, talent na všechny sporty. Dokázal vždycky překvapit, hodně situací řešil netradičně, tak, jak to nikdo nečekal. Obrovsky mu to pálilo, překvapil soupeře, lidi, trenéra i spoluhráče.“
O DLOUBÁKU
„Lidi říkali, hele, on se tam nějak fláká, vždyť ani není vidět, ale pak udělal jednu věc a rozhodl zápas. To, co udělal Portugalcům na mistrovství Evropy, to nebylo nic proti tomu, co provedl Hradci na Viktorce. Tenhle dloubák poslal z úhlu, z rohu šestnáctky přímo do šibenice. Celý Žižkov, celá Praha si tehdy Karla zamilovala.“
O HOUŽEVNATOSTI
„Jednou před zápasem naboural autem. Úplně ho zdemoloval, ale vylezl, dal si doma kafe a nastoupil do zápasu. A dal dva góly. Karel, to je životní klikař. Houževnatý, odolný, zranění se mu vyhýbala.“
O PALIČATOSTI
„Karel nerad slyší kritiku, někdy na něj musíte diplomaticky, jindy mu to musíte napálit natvrdo a počítat s tím, že se mu to nebude líbit a bude se ofrňovat. Je umíněný, ale dá se s ním vyjít. S některými trenéry si nepadl do oka. S Pepíkem Jarabinským nebo Jardou Hřebíkem prostě navzájem neuměli komunikovat. Karel chtěl mít vždycky klid, na jeho píseček bylo lepší nechodit. Ale já ho vzal do auta cestou z Prahy na Hlubokou a povídali jsme. On pak sice vylezl a říkal: »S tebou už nikdy nejedu, vždyť já mám teď větší hlavu než ty«. Ale přebral si to, promyslel, a zařídil se podle toho.“
O SPARTĚ
„Na Karla to chtělo vždycky diplomaticky. Je výjimečným hráčem, má na to nárok. Mám k němu svůj vztah, on je velký kus mé kariéry. Vždyť já třeba nemusel vůbec být ve Spartě, můžu si myslet, že mě vzali z toho důvodu, že se s Karlem znám a vím jak na něj. Dostával i pokuty, blbnul, byl paličák, dokonce jednou utekl z Českých Budějovic. Zpátky do Třeboně, trucoval, něco se mu nelíbilo. Ale pak zase dostal rozum a vrátil se.“
O KONCI
„Už nemá motivaci hrát dál. Já to viděl, jak se vyhecoval proti Spartě, jak ho to bavilo. A v ostatních zápasech to nebylo ono. Mohl by hrát ještě tři čtyři roky, zdravotně je na tom skvěle, ale chybí mu zaujetí. Přibudou mu další starosti, ale vidím na něm, jak ho to baví…
Karel POBORSKÝ
● V české lize 233 zápasů, 64 gólů.
● V Manchesteru 32 zápasů, 5 gólů.
● V Benfice 61 zápasů, 11 gólů.
● V Laziu 47 zápasů, 5 gólů.
● V reprezentaci 118 zápasů, 8 gólů.
