Karel Poborský: Sladká pomsta
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Byl to jeho zápas, on rozhodoval, hlavně jemu se tleskalo vstoje. Českobudějovický KAREL POBORSKÝ (35) zdeptal svůj bývalý klub, pro který byl nepotřebný.
Šéf Jihočechů nepotřebuje nikomu nic dokazovat
„Spartě by pomáhal ještě dlouho, takového hráče na Letné teď nemají,“ vystihl situaci kouč Jihočechů Cipro.
Byl jste strůjcem jasného vítězství, to jste si na Spartu tak věřili?
„Před zápasem jsem byl ve svých odhadech radši střízlivější, abych to zbytečně nehecoval. Ale v duchu jsem viděl šance 50:50. A co bylo na hřišti, jste přece viděli sami…“
Cítíte osobní satisfakci?
„Nechci, aby to znělo nabubřele, ale mám toho za sebou tolik, že nemám potřebu nikomu nic dokazovat. Když jezdíme po zadku všichni, tak výsledek přijde i se Spartou. Teď můžu poslat do šatny občerstvení.“
Dá se říci, že jste si po vyléčení boreliózy tenhle zápas nejvíce užil?
„Asi ano, byl to můj nejlepší jarní zápas! Od začátku jsem se cítil dobře a sílu jsem cítil i ze spoluhráčů. Bylo to i dobrým počasím a spoustou diváků. Navíc soupeř chtěl vyhrát, a to se vždycky hraje snadněji.“
Je výhra dárkem trenéru Ciprovi k jeho nedávným šedesátinám?
„Určitě! Nejsme velký klub jako třeba Slavie, kterou trénoval, a Spartu neporážíme každý den. Má velkou radost!“
Čím si vysvětlujete to, že jste stále rychlejší než mladší hráči?
„To mně nevadí. Ať se spíš zamyslejí oni. (smích) Rychlost mi nikdy nedělala problém, byla mou silnou zbraní a zatím to je pořád.“
A co návrat do reprezentace, která je momentálně v krizi?
„Pánové… (úsměšek) Tohle ne, to už je pryč! Teď už jsem jen divák…“
Autor: (ice)
Foto pro Aha!: Vlastimil Vacek, Marsfoto
