12 hodin po blamáži - Už se smáli...
PRAHA – Dlouho do noci prý diskutovali čeští fotbalisté o zpackaném zápase s Němci. Sešli se na hotelovém pokoji a klábosili. Potřebovali to ze sebe dostat a pojmenovat chyby.
„Děláme to tak vždycky, ať se vyhraje, nebo ne. Akorát jsme si řekli, že takhle dál už ne…,“ popsal Petr Čech, ale odmítl, že by se jednalo o něco mimořádného.
Ten políček štípe ještě dnes, byla to poučná lekce a na tom se všichni shodli. Ani nebylo třeba sáhodlouhých rozborů. „Takových zklamání každý z nás ještě ve své kariéře zažije hodně,“ mínil Tomáš Rosický. Na nedělním tréninku pomalu nálada rozmrzala, hráči se i zasmáli, oklepávali se z porážky. „Ale usínalo se mi špatně. Po takových zápasech je to normální,“ přiznal kapitán nároďáku.
Slunce ohřívalo strahovský trávník, který dávno vsákl noční déšť. Ti co hráli zápas, jen lehce vyklusávali a strečovali, náhradníci měli ostřejší přípravu pod vedením asistenta Petra Rady. Trenér Brückner jen korzoval, rozmlouval s Petrem Čechem, lékaři a asistenty. „Mužstvu samozřejmě věřím, i když mám ke hře výhrady. Ve středu proti Kypru uděláme v sestavě několik změn,“ shrnul, když popovídal o síle sobotního soupeře. „Vlastně je nechci příliš vinit. Soupeř byl prostě lepší, moc nám toho nedovolil,“ dodal rozvážně.
Ke konci tréninku už se fotbalisté v červených větrovkách smáli, usoudili zřejmě, že donekonečna trauma z tristního vystoupení vláčet nelze. „Jako tým jsme propadli, ale musíme se dívat k dalšímu zápasu,“ nabádal Čech.
Od ostudné blamáže uplynulo 12 hodin, na nebi jste nenašli jediný mráček. Počasí a fotbalový život tak rychle plynou…
Autor: (mich)
Foto Aha!: Denisa Hamerníková
