Růžička: Nájezdy? Ne...

Kliky neurval! Ale dveře párkrát bouchly!
„Jako když se doma pohádáte s manželkou,“ řekl kouč Slavie

Aby také ne. Dva zápasy v Českých Budějovicích. A dvě prohry. To není zrovna nejlepší vstup do čtvrtfinálové série... „My si přitom jeli alespoň pro jednu výhru. Takže úkol jsme nesplnili...,“ řekl po včerejším tréninku slávistický šéf v rozhovoru pro deník Aha!

Po druhé prohře 1:5 jste vypadal hodně rozladěně...
„Podělali jsme začátek zápasu. Úplně. Ještě jsme měli šanci za stavu 1:4. Ale nedali jsme tři tutovky. Měli jsme dát aspoň jeden gól. Pak už si to Budějovice pohlídaly. Rychle na ten zápas zapomeňme.“

Ve dvou zápasech jste dali dva góly. Chytá Roman Turek tak dobře? Nebo vaši útočníci mají smůlu?
„Eda Turek je velmi dobře připravenej, to je vidět. Ale nám už to tam nepadá dlouho. Vytvoříme si strašně moc šancí. Ale góly nedáme.“

Co je tedy špatně?
„Je to o štěstí. Předtím jsme góly dávali. Dopředu to ale není ono. Hrajeme to moc individuálně, málo si přihráváme. Takhle se play off nedá hrát.“

Co se tedy dá změnit?
„Na změny už není moc čas. Ale povídáme si o tom. V úterý máme na rozbory celej den. Série je 2:0, musíme vyhrát. Jiná cesta není.“

Váš asistent Ondřej Weissmann na tiskové konferenci vtipkoval, že jste zlostí trhal kliky...
(zvážní) „To není pravda. Říkal jsem (manažeru Budějovic) Látalovi, aby si to šel zkontrolovat. A že jestli tam je nějaké škoda, že ji ze svýho zaplatím. Pak mi volali, že je všechno v pořádku.“

Ale v návalu zlosti...
(skočí do řeči) „No párkrát tam v návalu zlosti bouchly dveře. To je normální. Jako když vás doma naštve manželka. Taky bouchnete dveřma. (usměje se).“

Už se vám někdy v minulosti bouchnul zlostí tak, že jste něco rozbil? Případně platil?
„Ne, to ne. Ale tady na Slavii jsem pár košů rozšlapal. A to si hradíme sami. Člověk se snaží ovládat. Ale někdy saze bouchnou. Je to trápení, člověk to dusí v sobě. Je to za náma. Zajímá mě to, co bude. Ne to, co bylo.“

Jak se vám usíná po takových zápasech? Jak dlouho trvá, než se hladina adrenalinu usadí do normálu.
„Dobře. Opravdu. Nemám problém.“

Odhadněte: Jak budou vypadat následující dva zápasy?
„Musíme něco změnit. Bude to boj. Věřím, že se s tím vypořádáme. Teď už nám nic jinýho nezbývá.“

Dokážete si připustit, že by ta série mohla skončit?
„Ale vůbec! Nic není u konce. Série bude dlouhá. Ale musíme pro to něco udělat. Každej zápas je jinej. Ale my si nesmíme nechat utéct začátky zápasu. Když ve třetí minutě prohráváte o dva góly, tak to zamává se sebelepším světovým týmem. Nejen s námi.“

Fanoušci hodně spekulují, zda byste opravdu jel nájezdy. Tak prozraďte: Budete ve středu dopsaný na soupisce?
„Ne. V neděli jsem se o tom bavili doma s manželkou. A přiznám, že se k tomu neschyluje.“

Ani když jste viděl marnost svých hráčů v prvním zápase, tak vás to nenapadlo?
„Mrzelo mě to. Nikdo nic nevymyslel, většina volila střelu. A tím brankáře typu Romana Turka nepřekvapíte. Měli jsme ho víc rozhýbat. Je mi milejší, když ten puk někomu ulítne do rohu, než když jen zbůhdarma vystřelí. Petr Sailer nám ukázal, jak se jezdí penalty.“

Takže úplně vylučujete, že byste nájezdy jel?
„Teď určitě ne. Uhráli si to hráči, je to na nich.“

Ani ve čtvrtém zápase není ta možnost?
(usměje se) „Nevím. Fakt nevím. Tři až pět procent, jak jsem už říkal...“

Na co tedy chcete nalákat fanoušky do Sazka Areny?
„Prohráváme a potřebujeme jejich podporu. Doufám, že deset tisíc lidí si tu cestu do Areny najde.“

Budete pečlivě sledovat zápasy ostatních sérií?
„Ne že bych byl hokejem unavenej. Ale teď mám opravdu jiný starosti.“

Autor: Radek Lain
Foto Aha: Denisa Hamerníková