Konec chroustů v Česku: Končí v polévkách!
Před čtyřiceti lety byli chrousti běžnou součástí české přírody. „Bývalo jich jako smetí, teď jsou vzácnější než šafrán,“ říká o chroustech valašský ochránce přírody Milan Orálek. Časy se ovšem mění a tři až pět centimetrů dlouzí hnědí brouci nejsou dnes k nalezení. Víme proč!
Stejně jako jinde v Evropě i u nás byli chrousti v 80. letech málem vyhubeni vlivem chemizace zemědělství. Pak nastala jejich mírná renesance, dnes se ale opět hledají jen s obtížemi. Orálek tvrdí, že jsou k vidění jen velmi vzácně, navíc jsou menší. I když na jejich zmizení může mít vliv i řada jiných věcí, lidé často přiznávají, že brouky sbírají do polévek. „Skoro to vypadá, že gurmáni přispěli ke zmizení chroustů,“ tvrdí ochránci. A není divu. Recepty našich babiček se dědí z generace na generaci a zejména na Valašsku si lidé na broucích rádi pochutnají. „Jsou totiž skvělým zdrojem aminokyselin, minerálů, pro náš organismus přijatelných tuků a chitinu,“ říká dietoložka Petra Vránová a tím, že kvalita tuků je srovnatelná s tukem lososů, kvalita bílkovin s kuřaty, a co se týče nutriční hodnoty, podobá se vepřovému. 100 gramů chroustů má pouze 77,8 kalorie (jako 100 g filé) a jen 1,4 gramy tuku. Jeho chuť je velmi jemná a nasládlá.
Chroustová chuťovka
Chrousty povaříme 10 minut , pak pokapeme čerstvou citronovou šťávou a pokládáme na usmažené palačinky.
Chroustová polévka
1/4 kg chroustů se omyje a vhodí do horké vody, přidáme kořenovou zeleninu, kmín, sůl... Zapěníme jemně sekanou zelenou nať petržele. Vodu z chroustů scedíme, zalijeme připravenou zásmažku a necháme znovu povařit. Do polévky přidáme 3 žloutky a 6 lžic husté smetany.
