Zvířecí psycholog Alexandr Skácel odhaluje taje zvířecí duše - Co si myslí pes, když...
Alexandr Skácel je nejen veterinář, ale také zvířecí psycholog. Vyznává buddhismus, nevěří na náhodu, uznává přírodní medicínu a sílu energie. Pocity a duševní rozpoložení svých pacientů nebere na lehkou váhu. Majitelům zlobivých či churavých mazlíčků radí: „Hlavně nevyšilovat.“ Při rozhovoru pro deník Aha! jsme tentokrát nechali stranou správnou výživu, péči o srst, drápky či zuby. Povídali jsme si o tom, co naše zvířátka prožívají, jak nám rozumějí, jak správně s nimi komunikovat. „Zvíře je zrcadlem našeho chování a našich pocitů. I proto ho máme, milujeme ho, doplňuje nás,“ říká zvířecí psycholog.
Má známá diabetička často líčí neuvěřitelnou schopnost své fenky papillona. Když jí prý ve spánku nebezpečně klesne hladina cukru v krvi, fenka ji probudí. Jiná zase tvrdí, že si jí kočka lehá na bolavá místa na zádech a vždy se jí prý uleví. Je to skutečně možné, nebo si to namlouvají?
„Existuje energie, která se přenáší oběma směry. Zvíře je skutečně schopné zdravotní problém vycítit. Dává tak najevo, jak moc má majitele rádo. Projevy lásky, soucitu a citu mohou i zachránit život. Toho si na zvířatech velmi cením. Ne každé to ale umí.“
Psi reagují na úzkosti, strachy, deprese, nespavost páníčka nebo naopak na jeho pocity štěstí. Kočky ale tak spontánní nejsou.
„Kočka také vnímá, ale nedává emoce hned tak najevo, střádá si je a pak najednou bouchne jako papiňák.“
Jak takový výbuch vypadá?
„Zasyčí, sekne, drápne, kousne. Jde-li naopak o kladný výbuch emoce a chce tomu nešťastníkovi spravit náladu, tak najednou vyskočí a začne se o něj otírat, pacičkou ho hladit po tváři, skočí mu i na hlavu. Mnohdy se dotyčný lekne, ale je to projev přízně.“
Stává se, že zvíře začne kulhat, ale žádnou zjevnou příčinu nemůžeme najít. Co to může znamenat?
„Může to být manipulativní hra. Má pocit, že není dostatečně milováno, říká si tím o pohlazení a více lásky.“
Mohou tedy i zvířata trpět nemocemi způsobenými zlomenou psychikou?
„Jistě, stejně jako lidé. Léčím kočičku, jejíž majitelé se rozvádějí takříkajíc po italsku. Ta kočička to velmi těžce snáší. Jedním z prvních orgánů, které to odnášejí, jsou ledviny.“
Jaká onemocnění ještě můžeme zvířátku způsobit psychickým trápením?
„V první řadě trpí zažívací trakt, pak ledviny, prostata, žlučník, játra a srdíčko. Také u zvířat se vyskytuje stresový vřed. Takových pacientů máme relativně dost. Spolupracuji s firmou, která »funguje« na bázi energie. Pomocí speciální technologie umí emoční zátěž zjistit a odhalit, jestli zvíře prožívá agresivitu ze strachu, citovou vyprahlost a podobně.“
Co s tím?
„Především majitel zvířátka si musí urovnat svoje problémy. Pak na taková onemocnění špičkově fungují homeopatie, Bachovy esence, akupunktura, akupresura, obecně přírodní medicína.“
Co máme dělat, když náš miláček odmítá přijmout našeho partnera?
„Problém bývá spíše u koček, které žárlí. Je dobré si jí vůbec nevšímat. Pokud přijde kočka za páníčkem, který je právě v objetí s oním »vetřelcem«, je dobré na chvíli ustoupit. Ne však absolutně. Je třeba najít zlatou střední cestu, nespěchat, přemýšlet a být vnímavý.“
Lék na zvířecí žárlivost nemáte?
„Lze to řešit opět homeopatií, Bachovými esencemi a podobně.“
Teď trochu více o psech. Co nesmíme při výchově štěněte tolerovat?
„Vrčení, vycenění zubů a podobně. Je třeba to ihned utnout. Štěňata či pubescenti občas zkoušejí převzít vůdčí roli. Musí vědět, že to si nesmí dovolit ani ve hře. Za všech okolností musíme být vůdcem smečky my.“
Jak utnout? Někdo to vnímá tak, že psa zmlátí.
„Fyzický trest je z 80 až 90 procent kontraproduktivní. Jedině situaci zhoršuje. Vhodným trestem je vytahání za kůži na kohoutku. Je-li pes menší, je ještě lepší prudce ho chytnout a zvednout do výše. Velmi účinné je dvěma prsty plesknout ho přes hřbet nosu. To je pro něj obrovské ponížení. Někdy stačí, když rázně necháme hry. Pes zavrčí, otočíme se zády, odejdeme pryč. Skvěle také funguje, urazit se. Nepohladit ho, nehrát si s ním, dát mu najevo »už tě nemám ráda, uvidíme co bude dál«.
Jak dlouho je třeba trucovat, aby to mělo efekt?
„Jako minimum se uvádí šest hodin. Já si myslím, že ideální je to do druhého dne. Ještě s ranním probuzením dát najevo »tak hele, tamto ne«. Samozřejmě trest musí přijít vždy za něco, co to zvíře dobře ví. Pokud bychom ho trestali za něco, co nemá naučené, vyvolali bychom v jeho duši jen zmatek.“
Patří podle vás zvíře do postele?
„Můj názor se s přibývajícím věkem a zkušenostmi mění. Nedělal bych z toho kovbojku. Pokud chceme zvíře rozmazlovat a souhlasíme s tím, ať si v ní spí. Musí ale respektovat, když ho zrovna v posteli nechceme. Řeknemeli »běž«, mělo by zvíře ihned poslechnout. Je tedy dobré, když čas od času miláčka pošleme dolů.“
Co když neposlechne?
„Jemně ho z postele shodíme a dalších pár dnů ho do ní nepustíme.“
Jakou nejčastější chybu při výchově lidé dělají?
„Často si neuvědomují, že zvíře není člověk a že mu nemůžou domlouvat. Nerozumí tomu a má v hlavě zmatek. Jedna má klientka se snažila svou fenku odnaučit štěkat, když ji doma vítá. Hned u dveří si před ní sedla do dřepu, hladila ji po hlavě a říkala: »Aničko, nesmíš štěkat, sousedi se budou zlobit.« Fenka z toho byla nadšená a pokaždé ji vítala jásavým štěkotem.“
V čem byla chyba?
„Za prvé ji hladila po hlavě, což je pro psa pochvala a signál »děláš to dobře«. Za druhé si k ní dřepla, a tak rozhodně nebyla zlobícím se vůdcem smečky, který ji převyšuje. Fenka to chápala jako hru.“
Má smysl nechat si psa vychovat odborníkem?
„Není to správný postup. Při každém výcviku by měl být majitel přítomen. Nejde jen o to, co se naučí pes. Stále je důležitá součinnost a souhra s páníčkem.“
