Recept na kriminálníky podle policejního rady - Když vás přepadnou, volejte »HOŘÍ«!

Funguje to lépe než volání o pomoc

Každý pátý pak vůbec neví, jak se při připadení chovat. Co všechno nám vlastně hrozí? Má smysl stavět se na odpor, nebo raději utéct? To Nedělnímu Aha! vysvětloval policejní rada ve výslužbě pplk. Miloslav Dočekal...

• Falešní pošťáci

Představují se jako poštovní doručovatelé a jejich cílem jsou zejména důchodci. Skoro každý člověk sice svého doručovatele zná, ale když je ujišťován, že právě ten jeho je na dovolené, darebákovi uvěří. Netuší, že v chodbě za rohem jsou připraveni lumpové a dveře otevře. Falešný pošťák i s parťáky vtrhnou do bytu, sváží jeho majitele, ukradnou, co se dá, a nechají svázaného nešťastníka napospas osudu.
Pplk. Miloslav Dočekal: „Pořiďte si trojrozměrné kukátko na dveře, jímž je vidět i na rohožku před dveřmi. Není drahé, a stojí za to. Svůj účel splní i řetěz jako pojistka na dveře.“

• Přepadení na ulici

Zejména penzisté bývají častým cílem zlodějů na ulicích. Stačí, aby si vyšli na docela malý nákup, pro mléko, rohlíky, pro noviny… Pachatel, který kráčí za nimi, si je vytipuje. Ví, že starý člověk s sebou asi nenese víc peněz. Proto ho sleduje až do domu. V okamžiku, kdy si člověk odemyká dveře bytu, strčí do něj a zatlačí ho dovnitř. Tam ho zmlátí a vybere mu celý byt.
Pplk. Miloslav Dočekal: „Nechť si senioři trochu zahrají na detektivy. Stačí ohlédnout se za sebe, a vidíli, že ho sledují nebo jdou za ním dva mladíci (většinou přepadají ve dvou), ať v cestě pokračuje dál a pak se oklikou vrátí. Přesvědčí se tak, zda za ním stále jdou!“

• Prázdný byt o dovolené

Člověk, který odjíždí na dovolenou, by měl mít na paměti, že právě nyní, o prázdninách, počet bytových krádeží stoupá. Lumpové sledují i to, jestli stále nemáte stažené žaluzie a vybíráte pravidelně poštovní schránku.
Pplk. Miloslav Dočekal: „Požádejte souseda, kterému věříte, aby vám vybíral schránku, zaléval květiny a sem tam stáhl a vytáhl žaluzie. Až pojede na dovolenou on, laskavost mu oplatíte. Významné je u starších bytů i zavírání světlíků na WC a do koupelny. Zloději se dnes ale do bytů dostávají i po hromosvodech. V přízemních bytech je dobré zabudovat si mříže nebo mít okna s nerozbitnými skly.

• Násilí ve výtahu

Žena, dívka, dítě by s ohledem na vlastní bezpečnosti neměly raději nastupovat do výtahu, když se společně s nimi chce svést i neznámý člověk! Stává se, že lump si nastoupí také, a v momentě, kdy se zavřou dveře výtahu, dá své oběti nůž na krk, stiskne tlačítko suterén a ve sklepě pak...
Pplk. Miloslav Dočekal: „Nejlepší je, aby se nájemníci domluvili a svůj dům zamykali. Sníží se i krádeže v domě, zabrání se bezdomovcům, aby si v něm dělali noclehárnu, a výtah je vždy doveze bezpečně do zvoleného patra.“

Jak se bránit při napadení?

Nejdůležitější roli ve stresové situaci hraje psychika. Člověk může stokrát umět karate, ale pokud ve zlomku vteřiny napadení nezachová chladnou hlavu, prohraje. Slušný člověk i v sebeobraně váhá uhodit, aby útočníkovi neublížil. Policejní rada Miloslav Dočekal tvrdí: „Proto je dobré nosit s sebou pomůcky, jimiž útočníka okamžitě zneškodní.“ Jaké to jsou?

1. Píšťalka
   Zejména u dětí a žen se osvědčila. Děti by měly vědět, že nemají sedat k neznámým lidem do auta, ani v případě, že jsou osloveny, aby jim ukázaly tu kterou ulici. Ženy vracející se v pozdních hodinách by nikdy neměly chodit samy cestou, která vede třeba přes park. Lépe je přifařit se ke skupině lidí jdoucích stejnou cestou.“
2. Kayenský pepř
   Většina obranných sprejů se může používat až od 18 let. Nikdy ale nekupujte normální slzný plyn. Nemusí totiž působit na narkomany a opilce. Narkomanovi naopak střik slzotvorným plynem do obličeje udělá dobře! Aby obranný sprej působil, musí obsahovat kayenský pepř. To věděli už samurajové, kteří nosili kayenský pepř ve váčku a v okamžiku, kdy ho chrstli protivníkovi do obličeje, si zachránili život. Ve spreji je pepř rozpuštěný v alkoholu, účinně působí a útočníkovi na životě neublíží. Zásah ale silně bolí, brání v popadnutí dechu a působí ztrátu prostorové orientace. Střik působí do 2 metrů a až 20 minut. To je doba, která stačí k útěku či k zavolání policie. Když je to nutné, lze útočníka »přistříknout« na dalších 20 minut, to už bude jistě pomoc na místě. Je důležité, aby žena, pokud se pohybuje v nebezpečném prostředí, neměla obranný sprej v kabelce, ale připravený v ruce. Moderní spreje jsou opatřeny ještě halogenovým světlem, které pachatele oslepí.
3. Volejte »HOŘÍ!«
   Volání »Pomoc!« psychologové nedoporučují. V domě sice na volání o pomoc může někdo zareagovat. Jenže na ulici je tomu jinak. Po zavolání »Pomoc!« v opuštěném parku podle zkušeností policistů do 20 minut nezůstane v okolí ani noha. Lidi nechtějí problémy, bojí se a utečou. Psychologové proto doporučují spíše zvolání »Hoří!« – lidé se spíš seběhnou a útočníka tohle zvolání navíc zmate.
4. Paralyzéry
   Paralyzér se bohužel nevejde ženám do kabelky. Ve chvíli sebeobrany je nutné ho na útočníka přitisknout – což málokdo dokáže. Plynová pistole může pak způsobit tragédii. Kdyby došlo ke střetu, pachatel by měl skutečnou pistoli a použil ji proti namířené pistoli plynové, došlo by k tzv. „omylu v kauzálním průběhu“. Pachatel by trestu unikl, i kdyby majitele plynové pistole zabil.

Paní Hana z Brna: Volala jsem o pomoc! Zbytečně…

Jela jsem od kamarádky autobusem. Náš dům leží mezi dvěma zastávkami autobusu, přičemž z té první je to mnohem kratší cesta, ale vede parkem, kterému se v noci vyhýbám. Tentokrát jsem se rozhodla, že parkem půjdu. Nebylo totiž ještě ani pět hodin odpoledne a v parku bylo plno lidí. Nebála jsem se. Asi v třetině cesty parkem ke mně přistoupili dva mladíci a jeden z nich mi řekl, ať mu dám peníze. Nechtěla jsem mu je ale dát. Řekla jsem: „Nic ti nedám!“ V tu chvíli mě začal bít pěstmi do obličeje a břicha. Volala jsem o pomoc, ale v parku najednou jako by nikdo neslyšel. Ten kluk mě pořád bil a lidé dokonce chodili okolo. Vzpomínám, že kolem šel nějaký muž s kufříkem. Křičela jsem: „Prosím vás, pomozte mi!“ ale on jen zrychlil. Pak jsem upadla na zem a snažila se chránit hlavu před kopanci. Jeden z kopů mířil do obličeje… Probrala jsem se v nemocnici, samozřejmě bez peněženky a celé kabelky. Pořád mám tu scénu před očima, nemůžu se jí zbavit. Jeho výraz, tu bolest a ty lidi, kteří raději dělali, že že nic nevidí…