Jelen jako upír Drákula
Ne, tohle není výtvor šíleného taxidermisty, který vycpává zvířata, ale samotné matky přírody. Mrňavý jelen s tesáky hodnými hraběte Drákuly se skutečně prohání divočinou, bát se ho ale nemusíte, je malý a bázlivý.
Nemají paroží, místo toho se ale pyšní výraznými špičáky podobnými klům. Mají je ale jen dospělí samci na obranu a pro období páření, krev vám vysát nechtějí. Podle vědců byli dříve všichni jeleni menší a měli paroží i kly. Jenže někteří vyrostli a zůstali jim jen parohy, zatímco ti menší o ně přišli a mají tesáky. Existuje jich hned několik druhů a žijí po celé Asii. Kvůli svému netradičnímu zjevu i pověrám jsou ale častým cílem lovců, a tím pádem i ohroženými druhy. Každý zubatý jelínek je specifický něčím jiným. Ten čínský má největší zuby, kabar je zase nejžádanější u pytláků, ovšem ne pro unikátní špičáky.
Kabar
Po tomto druhu baží pytláci nejvíc, jejich žláza totiž vyměšuje pižmo, které mají na značkování území, ovšem lidé z něj vyrábějí luxusní parfémy, považují jej za afrodiziakum a lék. Na černém trhu stojí kilogram až 980 tisíc korun, a to už pytlákům stojí za risk. O kabarovi měděném už se mělo dokonce za to, že vyhynul, po 60 letech ho ale znovu uviděli v afghánských lesích.
Muntžak
Pod tímto podivným jménem se skrývá desítka různých jelínků, kteří žijí od Indie až po jižní Čínu, Tchaj-wan a Indonésii. Jednomu z nich, muntžakovi malému, se přezdívá štěkající podle zvuku, který vydává při vábení samic. Sami si ho můžete poslechnout i v českých zoo.
Srnčík čínský
I když samec váží jen do 14 kg, jeho kly mívají poctivých 8 cm. Umí je dobře použít, když si hájí území, konkurenci zraní do krku a šíje a někdy i zabijí. Doma v Číně si jich příliš neváží, loví je jednak kvůli masu, pak pro mlezivo, které používají v lidové medicíně, a pro zemědělce jsou to škůdci, protože se pasou na polích. Zabydleli se ale i ve Velké Británii. Tam je přivezli do zoo a obor, jenže zubatci raději utekli do lesa. Jinak jejich délka nepřesahuje 1 m a výška 55 cm.
