Otec mne slíbil Bohu, když přežije válku - A já mu sloužím už 70 let! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 28. března 2024

Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána

Otec mne slíbil Bohu, když přežije válku - A já mu sloužím už 70 let!

Když je venku teplo, posadí se děkan Kubíček na lavičku pod svou oblíbenou lípu vedle kostela a vychutnává si sluneční paprsky.
Když je venku teplo, posadí se děkan Kubíček na lavičku pod svou oblíbenou lípu vedle kostela a vychutnává si sluneční paprsky. (Aha! – Martin Kiml)

Když přišel na svět, Titanic ležel na dně mořském teprve tři neděle. V lesích kolem zámku Konopiště se projížděl následník rakouského trůnu František Ferdinand d’Este a střílel na vše, co se hýbalo. Jeho smrt za dva roky rozpoutala šílenství zvané Světová válka.


97. narozeniny nejdéle sloužícího kněze v Česku

Píše se 3. květen 1912 a v Dolních Heřmanicích u Lanškrouna se v rodině dřevaře Kubíčka a jeho manželky právě narodil malý Antonín. Nikdo tehdy ještě netušil, že o 97 let později se děkan Antonín Kubíček stane jedním z nejstarších a rozhodně na jednom místě nejdéle sloužícím knězem v České republice.

Pomoz mi, Bože, dám ti svého syna

Kliknutím zvětšeteMalorolník a lesní dělník Kubíček se podobně jako většina českých mužů zúčastnil bojů První světové války. Na bojištích po celé Evropě zažil hrůzy, které si většina z nás nedokáže ani představit. Mrtví kamarádi, nedostatek jídla, nulová lékařská péče, nemoci, děsivá hygiena, yperit. To všechno a ještě mnohem víc ho jednoho dne natolik zdrtilo, že padl na kolena a začal prosit Boha, aby mu pomohl to peklo přežít. V tu chvíli, za děsivých zvuků vybuchujících granátů a řevu umírajících, by byl zřejmě ochoten slíbit za svůj život cokoliv. Slíbil tedy Bohu, že mu dá jednoho ze svých synů. Jak slíbil, tak učinil. Tuhle historku děkan Kubíček vypráví rád ve chvíli, kdy se ho zeptáte, jak se dostal k tomu, že se stal knězem.

Zeptali se mě, jestli chci studovat, tak jsem řekl, že jo

Mladý Antonín se na obecní škole učil výborně a jeho další kroky tak směřovaly na osmileté gymnázium do Hradce Králové. Když se rozhodovalo, co po škole dál, vzpomněl si pan Kubíček na svůj slib z války. Kliknutím zvětšete„Tak se mě zeptali, jestli bych nechtěl studovat. Třeba na kněze. Byli jsme vždycky zbožná rodina, tak jsem řekl, že ano,“ vypráví děkan Kubíček o svých začátcích. Bohoslovecká fakulta utekla jako voda. Přišel rok 1937 a okamžik, který udal ráz celému budoucímu životu mladého Antonína Kubíčka. Vysvěcení vedl biskup Pícha a po jeho skončení se ze studenta Kubíčka stal farář Kubíček. Jeho první štací se stal kostel ve Žlebech v okrese Kutná Hora. Zde vydržel pouhé dva roky a v roce 1939 se přesunul na faru v nedalekém Čestíně, starobylé obci, která byla kdysi centrem celého okolního kraje. Z 32 spolužáků, se kterými maturoval, a z 30 studentů, se kterými navštěvoval fakultu, zbyl dnes úplně poslední.

Válku jsme tady skoro necítili

Během Druhé světové války se boje Čestínu víceméně vyhnuly. Teprve ke konci války tudy táhla německá vojska směrem na Benešov, vstříc Američanům, jejichž zajetí dávali přednost před ruským. „Tady na faře se ubytoval nějaký ruský generál. Ráno se probudím, vyjdu ven a vidím generála do půl těla, jak mu tady na chodbě lije nějaký voják z kýblu vodu na hlavu. Plná chodba vody, všechno mokré,“ popisuje děkan Kubíček své zážitky z konce války „Taky tady nechali Němci vlčáka, jak táhli kolem. Dal jsem mu kus chleba, tak šel se mnou na faru a už tady zůstal hlídat. To můj předchůdce, nějaký Šmíd, tady měl na hlídání srnce. Ten prý dokonce nějaké paní propíchnul nohu. Takový to byl hlídač,“ směje se velmi vitální starý pán.

K pétépákům mě nevzali

Stejně jako většině knězů, i děkanu Kubíčkovi v 50. letech hrozilo, že skončí buď v uranových dolech, nebo u tzv. pétépáků, tedy pomocných technických praporů, jakéhosi armádního odkladiště nepohodlných. „Pozvali si mě do Kutné Hory. Byl tam nějaký major, nebo co. Stoupnul si nenápadně k oknu zády ke mně a naznačil mi, že si mám přečíst ty papíry, co měl na stole. Udala mě místní organizace KSČ a hlavně nějaký Brožek. Že prý je vesnice moc náboženská. A taky že jsem nevyvěsil černý prapor, když umřel Stalin. Ale člověk musí odpouštět. Pán Bůh už si to přebere,“ vzpomíná starý pán a po chvilce pokračuje „Musel jsem jet do Prahy a tam mě vyšetřoval nějaký plukovník. Řekl, že mám chycenou pravou komoru srdeční a že k pétépákům nemůžu.“

Recept na dlouhý život

V roce 2004 postihla děkana Kubíčka první vážnější zdravotní komplikace v životě. Mrtvice, kterou prodělal, ho na delší dobu upoutala na vozík, ovšem vzhledem k péči a obětavosti své hospodyně slečny Jany Kouklové a také čestínského obyvatele Josefa Krále se mu podařilo opět se postavit na nohy. „Sto padesát cviků každé ráno. Rukama, nohama, hlavou. Dělám to celý život. A taky hodně piju vodu,“ prozrazuje farář svůj recept na dlouhokověkost.
Kliknutím zvětšeteKromě vody se ovšem celý život rád napije i piva. Jeho pravidelná dvě velká a jedno malé jsou v Čestínské hospodě legendární.

Hospodyně? Jednovaječná dvojčata

Kapitolou samou o sobě je děkanova hospodyně, slečna Jana Kouklová (86). Pochází z jednovaječných dvojčat. Její sestra Marie (†79) pracovala na čestínské faře neuvěřitelných 60 let. Těsně předtím, než před sedmi lety zemřela, požádala svou sestru, aby převzala její místo. A tak se i stalo. Dnes si bez ní a její láskyplné péče děkan Kubíček nedokáže život představit. Kliknutím zvětšete„Všechny lidi ve vesnici, kteří jsou pokřtění a je jim 70 a míň, jsem křtil já. A těch lidí, co jsem pochoval. To je plný hřbitov. Vzpomínám si na svůj úplně první pohřeb. To bylo ve Žlebech. Mladí novomanželé tam skočili do studny den po svatbě. Nikdo nevěděl proč. Ale to je život. Člověk musí brát, co mu Bůh nadělí,“ zakončuje své vyprávění kněz, který je nejdéle sloužícím duchovním v Česku.

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.