Poslední cesta! Před 90 lety se v Česku konala první kremace zemřelého člověka - Takhle vypadá...

Smrt! Bojíme se jí, nechceme na ni myslet, ani o konci života mluvit… Psychologové však upozorňují, že neděláme dobře. K životu patří radost z narození i smutek ze smrti.

„Měli bychom přijímat smrt jako součást života. Dokázat se rozloučit s umírající babičkou, dědečkem, rodiči. Stejně jako jim vzdát poslední hold pohřebním obřadem,“ říká psycholožka Janina Krocková. Deník Aha! se proto vydal do míst, kam se tři čtvrtiny všech Čechů jednou dostanou, ale až jako nebožtíci. 78 % pohřbů se u nás totiž uskuteční jako kremačních, zpopelněním zemřelého v krematoriu. Včera tomu bylo 90. let, kdy se takto pohřbívá. Cesta našeho pozemského těla končí právě tady…

Vlastní kremaci řídí počítač

• V první fázi se odpařuje voda, která je v zemřelém.
• Pak postupně odhořívá tuk, svalová hmota. Tento proces je regulován pouze vzduchem.
• Když dohořívají měkké části, zůstávají tam kostra a tkáně, které hoří nejhůře – plíce, játra.
• V poslední fázi kremace je v kremační komoře zapálen plynový hořák, aby došlo k dokonalému prohoření kosterních ostatků.
• »Kouř« odchází do tzv. dopalovací komory, kde spaliny dokonale prohoří. Proto už nad krematoriem nikdy nestoupá černý kouř...